Článek
Měl by začít koncem dubna nebo začátkem května poté, co Ahtisaariho plán konečného statusu Kosova schválí Rada bezpečnosti OSN. Priština by následně měla přijmout novou ústavu, v níž bude definována omezená suverenita země. Kosovská mise OSN (UNMIK) pak během tří měsíců předá své dosavadní pravomoci místním úřadům, na jejichž činnost bude dohlížet zástupce Evropské unie.
Částečnou nezávislost Kosova může ale zablokovat Rusko, která má v RB OSN právo veta. Zástupce šéfa ruské diplomacie Vladimir Titov v Bělehradu zopakoval, že Kreml nepodpoří řešení, které zvýhodňuje jen jednu stranu.
Představitelé EU mezitím vyvíjejí na Bělehrad diplomatický tlak, aby Ahtisaariho plán přijal jako jediné reálné východisko z kauzy Kosova, nad nímž Srbsko ztratilo kontrolu již roku 1999.
"Snahy zhatit Ahtisaariho plán nejsou v zájmu Srbska, které by mělo přijmout realitu a zaměřit se na užší spolupráci s EU," vyzval Bělehrad Pawel Kowal, náměstek polského ministra zahraničí.