Afghánci si z Německa jezdí domů tajně na dovolenou

Podle německé televize RTL podvodné cestovky pořádají pro afghánské uprchlíky a žadatele o azyl zájezdy, přestože Berlín nadále považuje tuto zemi za krajně rizikovou.

„Německo přijalo přibližně 300 tisíc uprchlíků z Afghánistánu, který od chaotického stažení Spojených států ze země v roce 2021 ovládá Tálibán,“ upozornil list The Telegraph.

Německo považuje Afghánistán za natolik nebezpečný, že tamní zločince nedeportuje zpět, protože se obává, že by v jejich vlasti došlo k újmě na jejich lidských právech.

Pokud jsou žadatelé o azyl v Německu přistiženi při cestě zpět do země, ze které uprchli, hrozí jim odebrání chráněného statusu.

Podle dokumentu RTL však někteří Afghánci, kteří v Německu požádali o azyl, vyrážejí dokonce opakovaně na nenápadné krátké cesty, čímž porušují německé azylové zákony.

Afghánci mohou tyto cesty podnikat, aniž by upozornili německé úřady, a to pomocí dvojího vstupního víza, karty vložené do pasu, kterou lze po návratu do Německa zahodit.

Podle reportáže RTL pomáhají Afgháncům při krátkodobých návratech cestovní kanceláře se sídlem v Hamburku, včetně některých, které mají vazby na Írán, a Afghánci se tak mohou setkat s přáteli a rodinou, které tam zanechali.

Sociální média podle Liv von Boetticherové, investigativní reportérky RTL, vykreslují pozoruhodný obrázek. Například na tiktoku jsou k vidění fotografie uprchlíků, kteří navštěvují svou starou vlast, a jejich zážitky z ní. „Tálibán je milý,“ pochvaluje si jedna mladá žena, která si zajela na skok do původní vlasti.

Zpráva rozhořčila Joachima Stampa, spolkového vládního zmocněnce pro migraci. „Jsem rozzuřený: Neúnavně pracujeme na tom, abychom v migraci udělali větší pořádek. Nedostatek důslednosti zde ničí spoustu věcí. Německo musí zůstat kosmopolitní, ale ne hloupé,“ řekl.

„Úřady musí zajistit, aby lidé, kteří u nás požádali o ochranu, ale jsou na dovolené ve své zemi, okamžitě ztratili status ochrany a nemohli v Německu dále zůstat. Tečka,“ dodal.

Mluvčí zemského ministerstva vnitra v Hamburku řekl deníku Bild: „Cesty do země údajného pronásledování samozřejmě zpochybňují i status ochrany. Pokud fungují snadno dostupné cestovní trasy do Afghánistánu, existuje také možnost repatriace.“

Na otázku televize RTL, zda spolkové ministerstvo vnitra ví o dovolených do vlasti, spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová přenáší odpovědnost: „Především to není práce nás jako spolkového ministerstva vnitra, ale místních imigračních úřadů, aby zajistily, že se to nestane,“ sdělila.

Thorsten Frei, místopředseda parlamentní skupiny CDU/CSU pro vnitro a právní politiku, netají pobouření: „Překvapuje mě, že spolková vláda se tímto jevem zřejmě vůbec nezabývá. Nedávno jsme se spolkové vlády ptali, kolik povolení k pobytu bylo zrušeno kvůli dovolené v zemích původu. A odpověď zněla: Nevíme, protože o tom nevedeme žádnou statistiku.“

Hubert Aiwanger, bavorský ministr hospodářství, regionálního rozvoje a energetiky a  předseda strany Svobodní voliči, vyzval na síti X Faeserovou, aby se okamžitě začala skandálem zabývat.

Toto odhalení přichází uprostřed napjaté debaty v Německu o tom, jak urychlit proces deportace cizinců, kteří se v zemi dopustili závažných trestných činů.

V květnu afghánský žadatel o azyl smrtelně pobodal policistu v Mannheimu, když se pokoušel zavraždit krajně pravicového aktivistu, který měl v oblasti projev.

Německý kancléř Olaf Scholz v reakci na to slíbil, že reformuje a urychlí německé právní postupy při deportaci afghánských a syrských zločinců.

V rámci těchto reforem zahájila německá vláda diskrétní jednání s Tálibánem a Asadovým režimem v Sýrii.