Článek
Kvůli barmské kondomové aféře byl nejdříve z funkce v řádu vyhozen velkokancléř Albrecht von Boeselager. Odmítl totiž rezignovat dobrovolně a hájil se tím, že jakmile na rozdávání kondomů přišel, ihned akci zastavil.
Do sporu ale poté zasáhl papež a jmenoval koncem prosince komisi, jež má celý případ vyšetřit. Vede ji státní tajemník Pietro Parolin, tedy druhý nejvýznamnější úředník církevního státu. Založení komise lze brát jako jasný výraz nedůvěry Vatikánu vůči postupu řádu. Ten byl papežovým kontrolním krokem pobouřen a otevřeně odmítl podílet se na vatikánském šetření, což je bezprecedentní krok. V prohlášení pak řád podle listu The Guardian zdůraznil, že je rozhodnut hájit svou suverenitu a že jeho členové mají právo s Vatikánem nespolupracovat.
„Nejde jen o fakt, že se stavějí proti papežově autoritě, ale i o to, že tak činí s použitím jazyka, který je neuctivý a konfrontační,“ komentoval postup řádu papežův životopisec Austen Ivereigh a dodal: „Je to tak zlé, jak to vypadá.“
Víc než jenom pád vysokého klerika
Katolická církev zakazuje používání kondomů a její konzervativní křídlo se staví proti jakékoli změně postoje v této věci.
Podle listu The Guardian kolují dokonce spekulace, že za rozpoutáním vnitrokatolické aféry jsou zákulisní pletichy konzervativního kardinála Raymonda Burkeho, který se už postavil proti papežově výzvě Amoris laetitia žádající větší toleranci vůči rozvedeným a znovu sezdaným.
Burkeho, jenž je diplomatickým zástupcem církevního státu u řádu maltézských rytířů, nyní Vatikán podezřívá, že vzbudil dojem, jako by Boeselagerův vyhazov schválil samotný papež. Zazněly i názory, že právě kardinál byl hnací silou sesazení velkokancléře.
Střet se tak komplikovaně mění z rutinního personálního vyšetřování, byť ve věci vysoce postavené osoby, ve vážný signál o tom, že v konzervativní části katolické církve stále více kvasí hněv a pobouření nad liberální politikou papeže, takže se mu staví v různě zastřené formě na odpor.
Konflikt kolem Boeselagerova pádu z funkce tak obnažuje fakt, že Františkova neortodoxní politika vyvolává v katolických strukturách množství třecích ploch.
Řád maltézských rytířů vznikl koncem 11. století jako řád johanitů či hospitalitů. Během staletí se měnilo nejen místo jeho působení, ale i označení, pod nímž je běžně znám. Řád je suverénní, a i když nemá území, vydává vlastní pasy, automobilové SPZ a poštovní známky.
Má 13 500 členů a v jeho strukturách působí ještě dalších 100 tisíc lidí, zčásti dobrovolníků. Působí i v Česku, kde k jeho členům patří i arcibiskup Dominik Duka.