Hlavní obsah

AfD: Německo bylo poraženo v rozporu s mezinárodním právem

Kontroverzní výroky předních představitelů strany Alternativa pro Německo (AfD) o druhé světové válce pokračují. Spolupředsedkyně partaje Alice Weidelové, která odmítá slavit 8. května, se zastala šéfka stranického think tanku Erika Steinbachová. Ta vzkázala, že spojenci podle ní neměli v úmyslu Německo osvobodit, ale pouze porazit. Postěžovala si přitom na porušení mezinárodního práva.

Foto: Profimedia.cz

Erika Steinbachová

Článek

„Slavit porážku vlastní země s bývalou okupační mocností, u toho jsem nechtěla být,“ vysvětlovala nejdříve Weidelová v rozhovoru důvod, proč v květnu na rozdíl od druhého spolupředsedy partaje Tina Chrupally neslavila na ruské ambasádě Den vítězství.

„Alice Weidelová má pravdu!“ reagovala poté na sociální síti X (dříve Twitter) Steinbachová, která je šéfkou nadace Desiderius-Erasmus-Stiftung, kterou založila AfD.

„Spojenci nechtěli Německo osvobodit, ale spíše ho porazit. A udělali to důkladně – v rozporu s veškerým mezinárodním právem,“ napsala dále Steinbachová a pustila se do výčtu zločinů, které podle ní spojenečtí vojáci spáchali: „Masové znásilňování, zbavení volebního práva a vyhnání milionů Němců. To bylo to ‚osvobození‘,“ shrnula na adresu spojenců.

Steinbachová byla čtyři desetiletí členkou křesťansko-demokratické CDU, z níž v roce 2017 vystoupila na protest vůči postoji tehdejší kancléřky Angely Merkelové k migrační krizi. Mezi lety 1990 až 2017 byla poslankyní Bundestagu, německému Svazu vyhnanců šéfovala v letech 1998 až 2014.

Češi prý za války netrpěli

Kontroverze svými výroky o druhé světové válce vyvolala Steinbachová už v minulosti. V roce 1998 prohlásila, že „Češi za druhé světové války skoro vůbec netrpěli“. V rozhovoru s Českým rozhlasem pak v roce 2010 kontroverzní výrok hájila. „Musíme konstatovat, že se s Československem zacházelo jinak než s Polskem. K Čechům se Hitler nechoval výrazně odlišněji než ke svým spoluobčanům v německé říši,“ prohlásila Steinbachová.

Foto: Profimedia.cz

Protesty proti celonárodnímu sjezdu AfD v Magdeburku. Snímek z července

Populistická AfD je nyní celonárodně druhou nejsilnější stranou v Německu, podle aktuálních průzkumů má podporu zhruba 22 procent voličů. Na první příčce se drží konzervativní dvojblok CDU/CSU s přibližně 27 procenty, sociálnědemokratická SPD kancléře Olafa Scholze má nyní okolo 17 procent. Následují Zelení (zhruba 14 procent), liberální FDP (přibližně sedm procent) a postkomunistická Levice (zhruba čtyři procenta).

V některých spolkových zemích je přitom podpora AfD výrazně vyšší. Například v Braniborsku je s podporou 32 jednoznačně nejsilnější stranou, když má před druhou SPD náskok 12 procentních bodů, ukázal nedávný průzkum.

Anketa

Fandíte v německé politice straně Alternative für Deutschland (AfD)?
Ano
21,1 %
Ne
78,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 13707 čtenářů.

Neslavím porážku své země, hájila šéfka AfD neúčast na ruské oslavě konce 2. světové války

Zahraniční

AfD se vytasila s nacistickým heslem, plakáty strhávala policie

Evropa

Výběr článků

Načítám