Článek
Petryová překvapila už pár hodin po volbách na první tiskové konferenci AfD v pondělí dopoledne. Po pár minutách prohlásila, že kvůli rozdílným názorům ve straně nechce být součástí frakce AfD v parlamentu. [celá zpráva]
V úterý byl rozkol završen, když dodala, že ze strany vystoupí. „Je jasné, že tento krok bude následovat,” řekla, aniž upřesnila, kdy odejde.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Předsedkyně AfD Frauke Petryová
Spolupředseda strany Jörg Meuthen v pondělí tvrdil, že Petryová se stranickým vedením své rozhodnutí zasednout v parlamentu jako nezávislá nekonzultovala.
Už před volbami se ovšem mluvilo o tom, že se Petryová s Meuthenem neshodnou, předsedkyně nemluví ani s volebními lídry Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou.
Petryová zastávala ve vedení AfD umírněnější pozice. Soustředila se na kritiku EU a pranýřovala protiislámskou a protiimigrační rétoriku předáků strany s argumentem, že tím odradí mnohé konzervativní voliče a odsoudí AfD k roli menšinové opoziční strany.
Zisky a ztráty stran ve volbách v Německu
Jaké voliče získala AfD
AfD byla v nedělních volbách třetí nejúspěšnější stranou hned za konzervativci z CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracií (SPD). Získala 12,6 procenta hlasů, a tudíž 94 poslaneckých křesel. Krajně pravicová strana usedá v Bundestagu poprvé za 60 let.