AfD bodovala hlavně v bývalé NDR

Zatímco v celém Německu dostala protiimigrantská AfD mezi 13 a 13,5 procenty, na východě se jí dařilo mnohem lépe, dostala tam 21,5 procenta hlasů. V bývalém Západním Německu získala jen 11 procent. Hůře na území bývalé NDR dopadly i všechny ostatní strany s výjimkou Levice, jejíž součástí jsou i postkomunisté. Ta dostala na území bývalé NDR včetně východního Berlína 16,5 procenta hlasů.

Naopak na východě zcela propadla sociálnědemokratická SPD, která utrpěla ve volbách jasnou porážku. V Německu získala jen okolo dvaceti procent hlasů, ale na východě pouze 14,5 procenta hlasů.

Extra dobře si na území bývalé Německé demokratické republiky ale nevedla ani vítězná CDU, ta sice vyhrála, ovšem získala jen 26,5 procenta hlasu, celkově přitom dostala skoro třetinu hlasů.

Ukazuje se, že politicky je i více než čtvrtstoletí po pádu Berlínské zdi Německo rozdělené. Přispívá k tomu i fakt, že původním spolkovým zemím se stále daří přece jen ekonomicky lépe. Hlavně se to ale přisuzuje dopadům desetiletí vlády komunistického režimu, které projevují nejen v úspěchu částečně postkomunistické Levice, ale právě také v podpoře AfD. V bývalém Východním Německu se dlouhodobě lépe daří ultrapravici, což je dáno nejen hospodářsky, kdy v horší ekonomické situaci bývá silnější příklon k extrémním stranám, ale i politicky. V bývalé NDR neproběhla tak důkladná denacifikace jako v NSR, protože východoněmecký režim hlásal, že nacisté jsou na Západě. Nevykořenily se proto razantně radikální názory.

Volby ale přinesly výrazné změny i v Bavorsku, kde stále dominuje vládnoucí CSU, která tam dostala 38,5 procenta hlasů, což ale představuje ztrátu skoro jedenácti procentních bodů. SPD je druhá s pouhými patnácti procenty hlasů, což přestavuje ztrátu pěti procentních bodů, a AfD dostala 12,5 procenta, tedy o osm procentních bodů více než při minulých volbách.

V Bavorsku ale posílili i čtvrtí Zelení s 10,5 procenty hlasů a pátá FDP s deseti.