Absolutní peklo. Učitelka popsala běžný den v německé škole

„Na naší všeobecné škole mělo 80 až 90 procent studentů migrační původ. Mnozí přicházejí z islámských zemí, jako jsou Irák, Sýrie, Turecko, Alžírsko, Bosna, Čečensko, Afghánistán nebo Pákistán, ale také z Ruska a severní Afriky,“ říká Ebelová. Mezi nimi jsou i děti z rodin, které patří k pronásledované menšině nebo uprchly do Německa před terorem a islamismem.

Nikdo podle ní nechce otevřeně říct, co stojí za nárůstem násilí na školách. „Migrantští studenti, tedy dospívající chlapci, jsou zodpovědní za eskalaci násilí ve třídách a na hřištích,“ poznamenává učitelka němčiny, dějepisu a společenských věd v rozhovoru pro Focus.

Tito mladí lidé se odmítají zabývat argumenty. „Je to spíš o tom, kdo nejrychleji udeří. A za to jsou ostatními oslavováni. Mnozí cvičí bojová umění, zocelené tělo je podle nich to nejlepší.“

V kulturách, z nichž tyto děti pocházejí, „převládají jiné obrazy mužství a ženství“, říká Ebelová s tím, že člověk často něco znamená jen tehdy, když se může prosadit proti jiným silou.

Podle studie jsou dominantní chlapci, kteří vědí, jak zacházet se zbraněmi, noži nebo boxery, považováni za „mužské“. „Pro některé studenty je nůž v kapse kalhot nebo školním batohu normální,“ popisuje Ebelová. Jiní s sebou mají nože na svou obranu. „Konflikt mezi Turky a Kurdy nebo mezi muslimy a jezídy téměř vždy rezonuje,“ dodává.

Zatímco mužští učitelé mají mezi studenty relativně dobré postavení, ženy musí snášet intenzivní nepřátelství. „Když nás studenti chtějí urazit, obvykle to dělají sexualizovaným, fekálním jazykem,“ vypráví Ebelová.

„Ty stará děvko. Ošukám tě. Šlapko. Děvko. Kundo. Drž hubu. Nakazím tě AIDS. Drž hubu, ty židovská děvko! To jsou denní urážky,“ vypráví učitelka. Provokativní výkřiky jako Alláhu akbar (Všechna chvála Alláhovi), Heil Hitler nebo Hamás! Hamás! pokřikovali především po loňském 7. říjnu, když učitelka vyjádřila solidaritu s Izraelem.

Pokud dala někomu špatnou známku nebo zabavila během vyučování mobil, ihned na ni dotyčný vytáhl kartu rasismu a podporovali ho v tom i rodiče.

Učitelka to považuje za naprosto absurdní. Je členkou organizace Kurdské komunity v Německu a Společnosti pro ohrožené národy. Dlouhodobě se angažuje v oblasti lidských a ženských práv a bojuje proti radikálním islamistickým proudům v Německu.

Běžně se setkávala s výhrůžkami fyzického násilí. Student z Albánie, který nemluvil německy, otevřeně vyhrožoval, že Birgit Ebelová bude zbita. Když ho chtěla předvést k vedení školy, jen se posměšně zasmál.

Podle Birgit Ebelové je incident příkladem dramatického vývoje na základních školách. „Zaznamenala jsem systematický nárůst chování zaměřeného na násilí mezi dětmi a dospívajícími, zejména na druhém stupni základní školy,“ řekla.

Ještě před několika lety (rok 2011 pozn. redakce) byla přitom její škola nominována na cenu German School Award. Pak se situace viditelně zhoršila. Sociální a etnické složení žáků se „stává stále problematičtějším“ a násilí na školách roste.

Jen loni se ve školách po celé zemi stalo 27 500 násilných trestných činů, včetně napadení, loupeží a útoků nožem, což je nárůst o 27 procent ve srovnání s rokem 2022, uvádějí policejní statistiky. V Berlíně se každý školní den uskuteční v průměru pět policejních operací.

Ebelová zdůrazňuje, že násilní nejsou všichni žáci. Jsou to vždy jednotliví pachatelé nebo skupiny, kteří neustále vyvolávají nepokoje, poškozují pověst školy a znemožňují normální školní provoz.

„Základní školy trpí zpackanou školskou politikou. Gymnázia a střední školy mohou deportovat problémové děti a děti se špatným prospěchem zpět do základních škol,“ kritizuje situaci.

Člověk je prakticky nucen „více či méně akceptovat“ katastrofické podmínky. Skutečnost, že se učitelé bouří nebo veřejně bijí na poplach, je podle Ebelové výjimkou. „Nikdo nechce být považován za posla špatných zpráv a toho, kdo likviduje pověst školy. A vzhledem k agresivitě se lidé bojí,“ říká.

Rodiče agresorů zase vymýšlejí obvinění a stěžují si na učitele. „Stačí dva řádky a musíte se písemně ospravedlnit. Ona sama se již musela proti takovým obviněním bránit s pomocí právníků. „Žádná stížnost nebyla nikdy potvrzena,“ dodala.

Z jejího pohledu je třeba rychle jednat zejména v tom, aby na každé škole bylo maximálně 35 procent žáků s migračním pozadím. „Nemůže to být tak, že někde je pouze pět procent a jinde 80 nebo 90 procent. Potom se systém hroutí,“ říká.

Statistiky mluví za vše. Jen v Severním Porýní-Vestfálsku v loňském roce odešlo ze školství 930 učitelů, z nichž třetina byla mladší 40 let. V předchozím roce to bylo téměř 800 výpovědí, v roce 2013 jich bylo pouze 299. V současné době se v Severním Porýní-Vestfálsku nedostává přibližně 7000 učitelů.