Článek
„Podobné krizi jsme dosud nečelili. Musíme napravit škody a připravit lepší budoucnost pro další generace. Tohle je čas, kdy se musíme sjednotit,” stojí v návrhu komise.
Návrh předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová odpoledne oficiálně představí Evropskému parlamentu. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, který navrhuje kromě dosavadních zdrojů naplnit příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní.
Koronavirus jsme podcenili, přiznala předsedkyně Evropské komise
Unijní exekutiva navrhuje naplnit rozpočet, jehož objem přibližně odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, kromě dosavadních zdrojů příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní.
Členské státy si podle činitelů Komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhovaného cla z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či z dalších poplatků.
Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy.
Kdo dostane víc a kdo méně
Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Podle zdrojů agentury Reuters jim má připadnout 313 miliard eur (8,5 bilionu korun) přímých plateb a úvěrů, tedy více než třetina celkového objemu pomoci. Brusel hodlá začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let.
Země EU schválily 100 miliard eur na podporu kurzarbeitu
Návrh komise do značné míry přitakává společnému podnětu největších unijních zemí Německa a Francie, jejichž političtí vůdci minulý týden podpořili půlbilionový balík grantů. Odpor však patrně vyvolá u takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska, které se obávají společného zadlužování a chtějí rozdělovat krizové fondy výhradně prostřednictvím půjček.
Jako kompenzaci pro tyto státy nechala komise v novém návrhu rozpočtu slevy z plateb, z nichž v minulosti profitovala zejména tato skupina čistých plátců a o jejichž zrušení v únoru usilovala většina ostatních zemí.
Tahle výzva přesahuje kohokoli z nás. Je to chvíle pro Evropu.
Podle šéfky EK musí v nastávajících vyjednáváních členské země překonat rozpory a podpořit společný plán, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání unie dlouhodobě usiluje. „Tahle výzva přesahuje kohokoli z nás. Je to chvíle pro Evropu," prohlásila von der Leyenová.
Průlomový rozpočet
Komise v novém návrhu posiluje rovněž objem fondu sloužícího ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čisté zdroje energie. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale i další postkomunistické země včetně Česka, má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat miliard 40.
„Návrh Evropské komise je průlomový, protože jde o historicky nejobjemnější víceletý rozpočet EU a také vzniká nový fond obnovy, který umožní EU, aby si půjčovala na finančních trzích,” hodnotí návrh europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, Renew Europe).
„Evropská ekonomika potřebuje injekce, aby se vzpamatovala, a k tomu jí pomohou posílené investiční programy a také nové nástroje, například na podporu solventnosti soukromých firem, které trápí likvidita.” Zklamáním je podle Dlabajové naopak méně peněz do kapitoly Věda a výzkum. „Evropská komise se drží při zemi a já se budu ptát proč,” dodává.
Návrh oceňuje i její kolega z Evropského parlamentu Luděk Niedermayer (TOP09, Evropská lidová strana). „Je to odvážný a správný návrh, který by pomohl Unii lépe překonat dnešní krizi. A potvrdil by, že hodnoty, na nichž stojí Unie, platí,” komentoval pro Novinky.
„Samozřejmě, až dojde na pohled na detaily, jistě nebude vše vyhovovat všem, ale největší úskalí nevidím v návrhu, ale v schopnosti představitelů zemí na jeho základě nalézt dohodu (kterou mj. musí potvrdit Evropský parlament),” dodal Niedermayer.
Šéfové států mají mít jasno v půli června
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin. Část zemí sice návrh ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání.
Darujte miliardy, vyzývají špičky Evropské unie Saúdy, Japonce či Gatesovu nadaci
O návrhu chce začít okamžitě separátně jednat se zástupci jednotlivých zemí, které poté svolá na pravidelný summit 19. června. Není zatím zcela jasné, zda se vzhledem k dosud platným omezením státníci sejdou osobně v Bruselu, nebo prostřednictvím další videokonference.
Zatímco některé státy včetně nejpostiženějších zemí Itálie a Španělska daly ve středu najevo spokojenost s tím, že velká část pomoci má být věnována právě nejzasaženějším regionům, část zemí předem avizovala neochotu podpořit společné půjčování na dluh. Podle diplomatů proto nebude snadné dosáhnout dohody, kterou by chtěl mít Michel hotovou již v létě.