Článek
Komise chce v reakci na velkou vlnu migrantů ve Středozemním moři vůbec poprvé spustit nouzový mechanismus podle základních evropských smluv, a pomoci tak členským zemím čelícím velkému přílivu migrantů, kteří potřebují mezinárodní ochranu.
„Program zohledňuje naše společné hodnoty a odpovídá na obavy občanů, které vycházejí jednak z nepřijatelného lidského utrpení a jednak z neodpovídajícího používání společně dohodnutých azylových pravidel,” poznamenal místopředseda komise Frans Timmermans.
BEZ KOMENTÁŘE: Loď německého námořnictva zachránila 8. května stovky uprchlíků ve Středozemním mořiVideo: Reuters
Na tento program, který má být realizován společně s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), hodlá Komise vyčlenit 50 miliónů eur (přes 1,3 miliardy korun).
ČR by měla přijmout 525 lidí
Klíčem pro rozmisťování mají být ve všech případech údaje o velikosti populace té které členské země, o jejím hrubém domácím produktu, počtu dosavadních žádostí o azyl a o míře nezaměstnanosti, vysvětlil ve středu eurokomisař pro vnitřní věci Dimitris Avramopulos.
Migranti ve Středozemním moři u pobřeží Itálie
Český podíl by měl být 2,63 procenta, tedy 525 osob. Česká vláda dala už dříve najevo, že s kvótami nesouhlasí a každá země by si měla sama rozhodnout, kolik migrantů přijme. Stejné stanovisko zaujalo několik dalších zemí, například Slovensko a Polsko. [celá zpráva]
Velká Británie, Irsko a Dánsko mají z evropského práva dohodnuté výjimky, takže se jich budoucí návrhy případně nemusí týkat.
Šéf europarlamentu je pro
Návrh Komise musí přijmout vlády členských zemí (tzv. Evropská rada) a Evropský parlament. Jeho předseda, německý socialista Martin Schulz, je pro jeho přijetí. "Když se na to podíváme blíže, jsou to nyní čtyři země, které nesou hlavní břemeno," řekl rozhlasové stanici rbb-Inforadio. "Myslím, že 90 procent všech uprchlíků přijme desítka zemí. Zbylých 18 nedělá vůbec nic," upozornil Schulz.
Šéf Evropského parlamentu rovněž ostře kritizoval státy, které zavedení kvót na uprchlíky odmítají. "Teď je zřejmé, proč jsou orgány společenství tady v Bruselu ochromovány. Totiž proto, že některé členské státy docela chladně prosazují své národní zájmy," prohlásil Schulz.
Je to porušení svobod, odmítá kvóty Zaorálek
Česko podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nadále považuje přijímání utečenců za oblast, v níž by měly mít členské státy právo na samostatnou politiku. Zavádění kvót by podle něj navíc přineslo mnoho problémů.
"Pokud by někdo takto přijímal stanovený počet utečenců, tak by to znamenalo, že by musel potom udržet to množství utečenců na svém území," uvedl ve středu Zaorálek. V Unii s volným pohybem osob je podle něj nepředstavitelné nutit utečence, aby v zemi, do níž třeba ani nechtěli, zůstali jen proto, aby splňovali nějakou kvótu. "Princip kvót je porušením základních svobod a principů, kterými se Evropská unie řídí," dodal ministr.
Kvóty tvrdě odmítl i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), když prohlásil, že v EU neexistuje legální rámec, na základě kterého by mohly být zavedeny.
Česká republika je podle Zaorálka připravena i nadále pomáhat v rámci svých možností prostřednictvím rozvojových programů přímo v zemích, z nichž z nejrůznějších důvodů lidé prchají.
Česká vláda letos odsouhlasila přijetí 15 rodin ze Sýrie. Celkem jde o zhruba 70 lidí. Jedná se o rodiny, jejichž děti potřebují léčbu.
| Plán na nouzové přesídlování těch, kdo se už na evropském území nacházejí, a záměr programu legální migrace do všech zemí Unie jsou ale jen částí plánované rychlé reakce EU na krizi. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová připomněla záměr ztrojnásobit prostředky námořních operací Triton a Poseidon evropské agentury Frontex zajišťující unijní hranice; posílený rozpočet odpovídá 89 miliónům eur (asi 2,4 miliardy korun). |
|---|
| Červnový summit EU by také podle ní mohl rozhodnout o spuštění konkrétních a nyní připravovaných operací vůči pašerákům, kteří si z uprchlické vlny udělali výnosný byznys. O způsobech boje s nimi budou už v pondělí jednat ministři zahraničí Unie. |
| Komise chystá také návrh trvalého přemísťování azylantů uvnitř EU v nouzových situacích, tedy při jejich mimořádném přílivu. Ten by chtěla představit do konce roku. |
Anketa
Krize na jihu Evropy
Středozemní moře jen za letošní rok podle odhadů překročilo přibližně 60 tisíc běženců.
Více než 1800 lidí zemřelo, což za dvacetinásobně víc než za stejné období vloni.
Loni získalo v zemích EU azyl přes 185 000 lidí. Ve srovnání s rokem 2013 to je nárůst skoro o polovinu, uvedl Eurostat. Nejvíce úspěšných žadatelů pocházelo z válkou zmítané Sýrie.
ČR udělila azyl 765 osobám, většinou z Ukrajiny. Nejvíce uprchlíků přijalo Německo, Švédsko, Francie a Itálie, nejméně Estonsko, Lotyšsko a Chorvatsko.
