Europoslanci si volili místopředsedy, pro Dostálovou místo nezbylo

Dostálová neuspěla ani v jednom ze dvou volebních kol. V prvním získala 214 hlasů, k zvolení potřebovala 333. V druhém kole jí pak důvěru vyjádřilo jen 116 poslanců. Výsledek přijala s nelibostí.

„Ať se jim to líbí, nebo ne, jsme třetí nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu a podle zvyklostí jsme tak měli mít nárok na dva místopředsedy,“ komentovala výsledek pro Novinky a Právo Dostálová.

Celkově se během úterý volilo čtrnáct místopředsedů. Hned v prvním kole byli zvoleni Němka Sabine Verheyenová (604 hlasů), polská europoslankyně Ewa Kopaczová (572 hlasů) a Španěl Esteban González Pons (478 hlasů) z frakce Evropské lidové strany EPP. Z frakce socialistů a demokratů (S&D) se místopředsedy stali Němka Katarina Barleyová (450 hlasů), italská europoslankyně Pina Piciernová (405 hlasů), Rumun Victor Negrescu (394 hlasů), Dánka Christel Schaldemoseová (378 hlasů) a Španěl Javi López (377 hlasů).

Za liberální frakci Obnova Evropy (Renew Europe), jejíž bylo v předchozím složení europarlamentu ANO součástí, uspěli Slovák Martin Hojsík (393 hlasů) a belgická europoslankyně Sophie Wilmèsová (371 hlasů) a za Zelené Rumun Nicolae Stefanuta (347).

Zbylí kandidáti měli méně hlasů, než bylo potřeba a neuspěli.

V nově zvoleném Evropském parlamentu se vytvořila většina z evropských lidovců, evropských socialistů a evropských liberálů. Právě poslední jmenovanou šéf ANO Andrej Babiš opustil a s maďarským premiérem Viktorem Orbánem spoluzaložil novou národoveckou frakci Patrioti.

Díky francouzským „le penovcům“ a dalším obdobně smýšlejícím stranám se jim podařilo vytvořit třetí nejsilnější frakci, vzhledem k politickému směřování včetně sympatizování části členů frakce s Ruskem je chce ale většina izolovat.

Lidovci, socialisté a liberálové již dříve uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci krajně pravicové frakce. V praxi to znamená neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má podobné složení.

V prvním kolem hlasování přitom skutečně neuspěl ani jeden z kandidátů Patriotů pro Evropu ani další nové krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), za niž to zkoušela Ewa Zajaczkowská-Herniková.

„Takzvaný sanitární kordon není nic jiného než popření demokratických principů,“ uvedla Dostálová.

Českým novinářům ve Štrasburku řekla, že hlasování bere jako zkoušku demokracie. „Pokud se tady nazýváme demokraté, ctíme demokratické hodnoty, tak bychom měli ctít takzvanou d’Hondtovu metodu, která udává počet míst napříč frakcemi i ve vedení Evropského parlamentu,“ řekla .

Vzhledem k tomu, že frakce Patrioti pro Evropu je třetí největší, měla by podle ní mít nárok na dvě místopředsednická křesla a jednoho kvestora. „Teď se ukáže v reálné praxi, jak to jednotlivé frakce vlastně myslí s demokracií,“ dodala česká europoslankyně, která je zároveň místopředsedkyní frakce.

Druhé kolo hlasování potvrdilo, že žádný ze zástupců Patriotů a takzvaných Suverenistů (ESN) do místopředsednického křesla neusedne. Zbývajícími místopředsedy se nakonec stali dva zástupci konzervativní frakce ECR Antonella Sbernaová a lotyšský europoslanec Roberts Zile a za Levici v Evropském parlamentu (GUE/NGL) Francouz Younous Omarjee.

Podle komentářů bruselských médií se tak právě při této volbě projevilo pravidlo „cordon sanitaire“, o kterém hovořil již před pár dny i mluvčí lidovecké frakce EPP. „Jednáme s Renew a socialisty o cordon sanitaire proti krajní pravici a těm, kteří jsou proruští,“ uvedl tehdy Pedro López de Pablo. „Nechceme, aby tito europoslanci reprezentovali Evropský parlament navenek,“ dodal.

Podobně se vyjádřil český europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09, který rovněž působí v EPP. „Převládá tady názor, že oni prezentují tak divoké nepřijatelné názory na Evropskou unii a na její zájem, že není dobré, aby vystupovali jako reprezentanti vysokých funkcí,“ řekl novinářům ve Štrasburku o zástupcích krajní pravice.

Dostálová tvrdí, že když hnutí ANO s Patrioty neuspělo na plénu, bude prosazovat svůj program ve výborech. Znalci poměrů v Europarlamentu ale v minulosti upozornili, že i to bude těžké.

Například končící europoslankyně za hnutí ANO Dita Charanzová, která se ale loni s Babišovou stranou rozešla, předpovídá, že se „cordon sanitaire“ bude pravděpodobně týkat i práce na klíčové legislativě nebo vedení výborů.