Článek
Palestinská vláda bezprostředně po rozhodnutí EU oznámila, že jde o kolektivní trest pro palestinský lid. " Je to špatné a nespravedlivé rozhodnutí. Evropané tak nepotrestají jen vládu, nýbrž i všechen palestinský lid za jeho demokratickou volbu. Nepřistoupíme na takové vydírání. Evropané by si měli své rozhodnutí znovu promyslet a pochopit, že tato vláda nezradí své politické pozice," řekl agentuře AFP mluvčí palestinské vlády Ghazí Hamád. " Evropská unie je hlavním donátorem Palestiny, přispívala jí 600 milióny dolarů ročně.
Mluvčí Evropské komise Emma Udwinová zdůraznila, že se žádnými platbami pro vládu Hamásu se nikdy nepočítalo. Rozhodnutí o dalším postupu přísluší vládám členských zemí, dokud ale nerozhodnou, bude se komise držet pravidla, podle něhož nelze vyplácet peníze organizaci, která nedodržuje podmínky. Dalším postupem po nástupu Hamásu se budou ministři zahraničí zabývat v pondělí v Lucemburku.
Diplomaté členských zemí se tento týden v Bruselu shodli, že je třeba najít cesty, jak dál financovat palestinskou správu, která se sotva může obejít bez EU.
Hamás naznačil možnost uznat Izrael
Palestinský ministr zahraničí Mahmúd Zahar v rozhovoru pro britský list The Times přitom v pátek nevyloučil, že nová palestinská vláda uzná Izraele. Uvedl, že Hamás je připraven jednat s mezinárodním společenstvím o možnosti dohodnout budoucí soužití palestinského a izraelského státu. Varoval však, že jeho vláda bude nejdříve chtít vědět, co Izrael a mezinárodní společenství Palestincům konkrétně nabízí na oplátku.
"Nejprve musíme vyslechnout odpovědi. Pokud to bude uspokojovat palestinské požadavky, pak můžeme rozhodnout. Pokud ne, budeme se muset zeptat lidu. Nejsme majitelé Palestiny," řekl Zahar.
"Mluví dvojznačně," komentoval jej bývalý předseda Strany práce Šimon Peres. "Izrael musí napřed akceptovat všechny podmínky Hamásu, a teprve potom bude jeho vláda ochotna vypsat referendum. To je diktát, to nejsou jednání," prohlásil Peres. Odmítl zároveň jednat s vedením strany, která "řekla ano teroru".