EU se připravuje na výpadek plynu

„Ve čtvrtek jsem měl možnost hovořit osobně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a ona mě ujistila, že Komise udělala všechny kroky pro to, abychom si krátkodobě dokázali poradit i s tím, že by Rusko přestalo dodávat plyn do Evropy,“ prohlásil v neděli Fiala v ČT.

Připomněl, že před pár dny to šéfka Komise řekla i veřejně na bezpečnostní konferenci v Mnichově. „To jsou věci, které by donedávna vůbec nebyly myslitelné. Ale ony se dějí proto, že Evropa si je vědoma, že musí snížit závislost na ruském plynu a vydíratelnost, která z toho vyplývá,“ dodal Fiala.

Experti oslovení Právem však přerušení dodávek z ruské strany neočekávají, protože to není v jeho zájmu. „Rusko podle mého názoru i v případě vojenského útoku na Ukrajinu dodávky plynu nepřeruší, přinejmenším ne přes Nord Stream 1. Pro nás by to tím pádem nic neznamenalo,“ řekl Právu analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by ale mohlo dojít k tomu, že by plyn přestala odebírat sama Evropa.

„V ruském zájmu není, aby dodávky do Evropy přerušilo, protože to je významný zdroj financí. Je ale otázkou, jak by se zachovala EU. Zda by nebyla s to třeba odebírat více zkapalněného plynu ze Spojených států. K nějakému ochromení obchodu by došlo, možná by to bylo i ze strany Západu, který by nechtěl do Ruska posílat peníze,“ řekl Právu Kovanda.

Evropa je podle Gavora za normální situace na ruském plynu závislá asi z 35 až 40 procent, v posledních letech závislost narůstala. „Nyní v prosinci a lednu dodávky ruského plynu o něco klesly a ten nedostatek se projevuje ve vysokých cenách plynu,“ podotkl.

Kdyby nastal výpadek, jsou v ČR zásobníky plynu. Ty jsou ale podle Gavora dimenzovány na to, aby spíše vydržely zvýšenou spotřebu v topné sezoně.

„Nejsou stavěny tak, aby zcela nahradily výpadek dodávek, s nimiž dodavatelé počítají. Poměrně rychle by se vyčerpaly. Ze zásobníků si přilepšujeme k potrubním dodávkám až do března, případně i části dubna. Na reakci bychom měli několik týdnů, v závislosti na tom, jak velký by výpadek byl, zda absolutní, nebo menší,“ řekl Gavor.

V úplně krajním případě celkového přerušení dodávek by podle jeho slov musely být dříve nebo později omezeny dodávky plynu průmyslovým podnikům.

Postupovalo by se podle havarijních plánů, kdy jsou zranitelným odběratelům, jako jsou domácnosti, nemocnice nebo teplárny, přerušeny dodávky až jako posledním. „Ale výrobní podniky jako sklárny, chemičky a další průmyslové podniky by musely přerušit odběr,“ vysvětlil.

Podle Gavora nelze případný výpadek dodávek ruského plynu plně zastoupit. Náhradní dodávky z potrubního plynu jsou možné jen z Norska a Alžírska a tam se naráží na technologické možnosti. „Není možné pružně zvýšit objem těžby třeba na dvojnásobek, navíc jsme v zimním období, kdy těžba jede naplno. Totéž se týká dodavatelů zkapalněného plynu. Aby to plně nahradilo přerušení dodávek ruského zemního plynu, to možné není,“ uvedl Gavor.

Evropa ročně od Ruska odebírá kolem 150 miliard kubíků, Česko dováží osm až devět miliard kubíků, téměř veškerý plyn jde z Ruska. „Dodavatelé v ČR nakupují plyn přes komoditní burzu, přímé kontrakty s ruským Gazpromem nemají. Přes 90 procent plynu do ČR proudí z Německa,“ doplnil Gavor.

Podle Kovandy ale riziko není akutní, riziková situace by musela trvat měsíce, než by se to v ČR citelně projevilo. „Naše rezervy jsou u ropy tři měsíce a zásobníky plynu jsou na rozdíl od řady zemí EU stále dostatečně naplněné,“ prohlásil.

Podle něj by ale mohla nastat panika na trhu, kterou by motoristé pocítili dramatickým nárůstem cen pohonných hmot. „Velmi pravděpodobně by stoupla cena ropy na světových trzích až ke 120 dolarům za barel,“ odhadl Kovanda. Ceny benzinu a nafty by se tak poměrně rychle mohly dostat nad 40 korun za litr.