Článek
"Máme-li udržet své vedoucí postavení, je životně důležité, abychom zůstali na mezinárodní scéně věrohodní. Trend je však zcela opačný," řekla Wallströmová v tiskovém prohlášení před svým odjezdem z Bruselu.
Některé státy těsně nad
Největším hříšníkem v Unii je Španělsko, jehož emise při zachování dosavadního trendu překročí vytyčené hodnoty v roce 2010, a to o více než 30 procent.
Podobný vývoj zaznamenávají odborníci také v Belgii, Dánsku, Rakousku a Irsku. U zmíněných zemích hrozí, že za sedm let překročí plánované limity o 20 procent.
O mnoho lépe jsou na tom naopak Francie, Finsko, Řecko a Nizozemsko - ty limity překračují jen lehce.
Desítka nováčků s náskokem
Velmi dobře je na tom desítka nováčků, kteří do Unie vstoupí 1. května. Ty by naopak, s výjimkou Slovinska, mohly v budoucnu s volnými limity obchodovat.
V roce 1990 (doby, kdy došlo ke stanovení norem) totiž většina z nich produkovala kvůli naddimenzovanému těžkému hospodářství zplodin daleko více. To je také příklad České republiky a Slovenska, nástupců Československa rozděleného v roce 1993.
V EU by měly emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v období 2008-12 poklesnout o osm procent ve srovnání s rokem 1990.
Nátlak Unie na Rusko
Evropská komise dnes opatrně reagovala na zprávy, podle nichž se Rusko chystá definitivně odmítnout ratifikaci Kjótského protokolu.
Mluvčí Reijo Kemppinen označil zprávy za "nepodložené a nepotvrzené". Ujistil, že Unie bude nadále na Rusko maximálně tlačit, aby protokol ratifikovalo.