Článek
Summit, který se z bezpečnostních důvodů koná od včerejška do soboty prakticky v izolaci v rekreačním komplexu u přístavního městečka Pórto Karrás na poloostrově Chalkidiki, tento návrh buď přijme jako základ pro další jednání, anebo ho Konventu vrátí k přepracování.
Jak debata dopadne, nikdo neví. Jedno ze stanovisek českého ministerstva zahraničí mluví jasně: "Podporujeme poskytnutí jednoho měsíce Konventu navíc na dopracování částí III a IV (o institucích - pozn. red.) za předpokladu, že bude umožněna diskuse a řádné uplatnění připomínek všech členů."
Česko, jako řada dalších států, chce v Řecku také prosadit, aby se vstupující země mohly plnoprávně účastnit schvalování ústavy a aby navrhované změny platily až od roku 2009 - to už si prý nováčci zvyknou na práci v evropských institucích. "Nesouhlasíme s rozdělením Evropské komise na členy s hlasovacím právem a bez něj," zní jedna z námitek, kterou s sebou na summit přivezla česká delegace; navíc žádá, aby Komise měla členy poměrně ze všech politických směrů.
Návrh Konventu budí řadu výhrad
Valéry Giscard d"Estaing, předseda Konventu, má dnes celé dopoledne na obhajování návrhu o zhruba 340 článcích, na kterém 105 zástupců z 28 zemí, mezi nimi i tři čeští (Jan Kohout, Jan Zahradil a Josef Zieleniec), pracovalo 16 měsíců.
Obsahuje i šestici hlavních sporných momentů:
- vytvoření funkce europrezidenta - toho by měli nejvyšší představitelé členských zemí zvolit na 2,5 roku s možností jednoho znovuzvolení. Tím by se zrušila dosavadní praxe rotujícího předsednictví v Evropské radě - při 25 členech by na zemi přišla řada jednou za 12 let. Prezident by ovšem jen řídil a spolu s předsedou Komise připravoval summity EU. Nesměl by přitom mít žádnou významnou funkci ve své vlasti;
- redukci Evropské komise - dnes má 20 členů, návrh Konventu však počítá se zeštíhlením na patnáct, a to včetně předsedy a ministra zahraničí. Část členských států by v ní mělo jen zástupce bez hlasovacího práva, hlasující a nehlasující by se však pravidelně střídali;
- rozhodování kvalifikovanou většinou - v radách ministrů by se až na výjimky rozhodovalo tímto způsobem. Text návrhu ústavy tak ruší dosavadní právo veta členských států v 50 oblastech, jako kultura, spolupráce v justici a policii či hospodářská politika. Toto právo ale ponechává v zahraniční politice a obraně, sociálním zabezpečení a daňové politice;
- vytvoření legislativní rady - tento orgán by jako jediný měl mít právo přijímat spolu s europarlamentem zákony. Má mít na rozdíl od ostatních resortních rad ministrů výhradně veřejná zasedání;
- občanská právní iniciativa - o navržení určitého zákona mohou požádat i obyvatelé EU, pokud se jich na tom shodne milión z různých členských zemí. Dnes to přísluší jen Komisi;
- vytvoření funkce ministra zahraničí EU - předsedal by Radě ministrů zahraničí a nahradil dnešního komisaře pro zahraniční vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU.
V každém případě se zatím počítá, že ústava může platit jen tehdy, pokud s textem budou souhlasit všichni členové, včetně nováčků. Každý z nich ji pak musí ratifikovat či rozhodnout o jejím přijetí v referendu. Soluňský summit tedy jen pro návrh Konventu zahajuje další cestu plnou překážek, na níž se text může podstatně změnit.
Španělsko a Polsko protestují zejména proti rozdělení hlasů v Radě ministrů, které je pro ně méně příznivé než dosavadní stav. Francie a Německo by naopak raději, kdyby se text příliš nezměnil, s tím, že "nelze zase začínat od nuly".
Británii šlo o imigranty
Ne každý však do Řecka přijel jednat o euroústavě. Britský premiér Tony Blair se včera na summitu především zaměřil na přistěhovaleckou politiku a na její financování. Ústavní dokument považuje za východisko, které se bude měnit.
Brity znepokojuje, že koordinace evropského přístupu k imigraci zaostává za časovým plánem přijatým ve finském Tampere v roce 1999. Londýn zejména chce jednotný postoj k návrhům, aby se imigrace řešila v táborech mimo území EU, pokud možno co nejblíže místům, odkud uprchlíci směřují.
Na včerejším programu, kromě přistěhovalectví a azylové politiky, byly vztahy USA-EU a situace na Blízkém východě a v Iráku. Tyto rozhovory jsou proti dnešnímu klání jen lehčí předehrou. Navíc z nich nemusela zaznít žádná osudová rozhodnutí, spíše jen potvrzení dosavadního směru.
Antiglobalisté zatím v klidu
I antiglobalisté, kteří do pohostinného Řecka dorazili už ve středu, jsou zatím celkem v klidu a na menších mítincích se chovají mírumilovně. Zhruba sto tisíc demonstrantů zůstává v Soluni, protože k místu jednání je řecké úřady nepustí.
Místní obchodníci sice jako obvykle při podobných akcích pro jistotu zavřeli krámky a zabednili okna, ale demonstranti zatím jen tábořili ve vyhrazených parcích a bavili se jako na prázdninách.
