Estonsko: ANO Evropské unii

"Byly sečteny všechny hlasovací lístky. Z výsledků vyplývá, že pro vstup Estonska do EU se vyslovilo 67 procent voličů, zatímco proti bylo 33 procenta," prohlásil tajemník volební komise Mikhel Pilving.

"Je to dobrý výsledek. Ještě před měsícem jsme měli obavy z případného negativního výsledku," přiznala novinářům ministryně zahraničních věcí Kristiina Ojulandová. I když je hlasování pro parlament nezávazné, všichni politici se shodují, že bez souhlasu občanů by bylo přičlenění k EU těžké, ba dokonce nemožné.

Vstup své země do EU od 1. května 2004 letos v referendu již schválili občané Česka, Litvy, Maďarska, Malty, Slovenska, Slovinska a Polska. V Lotyšsku budou voliči rozhodovat za týden.

Billboardová kampaň estonské vlády byla nevýrazná, ano nové Evropě zaznívalo také z médií včetně komerčních. Proevropsky orientované spoty, využívající podobně jako v České republice kulturní a sportovní celebrity,  ovládly i všechny televizní kanály.

Odpůrci Unie se vzhledem k nedostatku financí omezily na polemické články v novinách. Proti EU sice vystoupila většina členů vlivné opoziční Estonské strany středu, ale kvůli rozštěpenosti ve vlastních řadách se nakonec strana rozhodla vyzývat voliče jen k účasti v referendu.

Obavy z tábora odpůrců EU jsou podobné jako v Česku: ztráta národní identity, drahota a nerovnocenné postavení ve spolku porovnáno s velkými státy.

Výsledky odpovídají průzkumům veřejného mínění. Podle nich v Estonsku převažovali příznivci Unie, takže 70 procent lidé mělo hlasovat pro připojení k EU. Očekávala se účast 70% lidí oprávněných hlasovat.

Právě problém volebního práva se stal přitom jedním z hlavních konfliktů mezi Tallinnem a Bruselem. Mezi 880 tisíci oprávněnými voliči totiž chybí plných 20% obyvatel - 7% občanů jiných národností a 13% lidí bez občanství, v obou případech převážně z řad rusky mluvící menšiny. Tento problém bude muset Estonsko urychleně vyřešit.