Článek
Prezidentské volby, jež budou společně s parlamentními 14. května, jsou považovány za dosud největší zkoušku pro Erdogana, který je u moci již 20 let.
„Naším jediným cílem je dovést zemi ke dnům prosperity, míru a radosti,“ prohlásil po šestistranném jednání Kiliçdaroglu, předseda Republikánské lidové strany (CHP), kterou založil Mustafa Kemal Atatürk, otec moderního Turecka.
Průzkumy naznačují těsný volební souboj, spojená opozice v něm má momentálně mírně navrch. Žádný z vítězných rozdílů ale není větší než statistická chyba průzkumu.
Erdogan žádá o odpuštění za zpožděnou pomoc po zemětřesení
Opoziční „Stůl šesti“ podle stanice BBC slíbil, že ve volbách, které považuje za „nejdůležitější za sto let“, zvrátí mnoho Erdoganových opatření v oblasti občanských práv, zahraniční politiky a hospodářství, kde jde například o obnovení nezávislosti centrální banky. Ta se nyní řídí prezidentovým přáním mít co nejnižší úrokové sazby, což stále zvyšuje inflaci.
Ekonom Kiliçdaroglu, který usiluje o vystoupení z Erdoganova stínu, ve volebním boji může využít vleklé ekonomické krize, více než padesátiprocentní inflace, stejně jako nespokojenosti s reakcí státu na ničivé zemětřesení.
Rozhodnout může zemětřesení a Kurdové
To vedlo k dalšímu potlačování svobody slova, když několik televizí dostalo pokuty od rady pro rozhlasové a televizní vysílání za to, že nechaly prostor kritice vlády za pomalou pomoc lidem postiženým zemětřesením.
Nevole, kterou nedostatečná reakce vyvolala v převážně kurdských oblastech, jež katastrofa zasáhla, společně s případnou podporou prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) může Kiliçdarogluovi k hlasům voličů sjednocené opozice přidat také podporu kurdské menšiny čítající odhadem 14 milionů lidí. Přesto to nemusí stačit.
Stojí totiž proti nejdéle sloužícímu tureckému vůdci, jemuž charisma pomohlo dosáhnout více než tuctu volebních vítězství a který má k dispozici celou státní mašinerii včetně poslušných médií.