Článek
„Tyto ostrovy byly odpradávna naše. Žili jsme tam a pracovali, mešity o tom mohou vyprávět,“ poznamenal turecký prezident.
Podobnými připomínkami dráždí Turci Řeky, své spojence ze Severoatlantické aliance, už celá desetiletí. Erdogan má ale i jiné „velkoturecké sny“. Jde o pás území od Aleppa v Sýrii po Mosul a Kirkúk v Iráku. Tedy o severní část dnešního Iráku a Sýrie – úrodnou oblast kolem řek Tigris a Eufrat s bohatými zásobami ropy, kterou si mezi sebe po první světové válce rozdělili Francouzi a Britové.
Připomněl Národní přísahu
V projevu na právnickém kongresu v Istanbulu prezident minulý týden v souvislosti s tímto územím připomněl Národní přísahu, zapomenutý dokument z roku 1920, v němž Turci oznámili světu, že „jsou připraveni bojovat“ za oblasti, o něž jako poražení po válce přišli. A také to dokázali – na základě Národní přísahy vypuklo povstání pod vedením Mustafy Kemala Atatürka, jehož jednotky vytlačily Řeky z Izmiru a ovládly Marmarské moře.
Smlouva z Lausanne v roce 1923 ale potvrdila Turecko v jeho dnešních hranicích, tedy bez Mosulu a Aleppa. Jenže Irák a Sýrie kvůli teroristům z Islámského státu (IS) svá severní území neovládají a případnou účast turecké armády v bojích o jejich znovudobytí Erdogan podle analytiků považuje za dobrou příležitost.
Jeho ambice přiměly iráckou a syrskou vládu, aby se snažily udržet Turky co možná nejdál. Bagdádu se to moc nedaří – Ankara má pouhých 20 kilometrů od Mosulu stálou vojenskou základnu Bašika.
Damašek se pak uchýlil dokonce k výhrůžkám – byť je vyslovili „nejmenovaní“ spojenci prezidenta Bašára Asada, kteří Turky varovali, aby „okamžitě přestali postupovat k Aleppu“.
Anexe zatím nehrozí, tvrdí Foreign Policy
Podle magazínu Foreign Policy (FP) se ale nedá předpokládat, že by Turecko v nejbližší době území sousedního Iráku a Sýrie skutečně anektovalo.
Zmírnění rétoriky by však podle analytiků mohlo Turecko využít k oslabení ochoty obou zemí zabývat se osudem Kurdů, i když jsou to právě pešmergové, kdo nese skutečnou tíži bojů proti IS. A plány na ovládnutí Mosulu, Aleppa i Kirkúku mohou zatím počkat.
Myšlenky na „historický nárok“ ve svých občanech však bude turecká vláda probouzet už nyní.