Článek
Oba v kampani před druhým kolem neváhali přitvrdit. Erdogan se zmanipulovaným videem, které mělo dokazovat Kiliçdarogluovy styky s teroristy, konkrétně se členy zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), natolik, že si „vysloužil“ žalobu svého soupeře.
Důvodem byl boj o hlasy příznivců krajně pravicového kandidáta Sinana Ogana, který ve volbách skončil třetí. Kiliçdaroglu o ně stál tolik, že zahrál stále více oblíbenou migrantskou kartu a slíbil poslat z Turecka domů všechny migranty, kteří přišli do země ilegálně. Vyšlo to, a i když Ogan slíbil podporu Erdoganovi, dvě nacionalistické strany z jeho koalice se „trhly“ a slíbily podporu Kiliçdarogluovi.
Turecký prezident Erdogan
Přesto je Erdogan mírným favoritem druhého kola: podle posledního průzkumu agentury KONDA vede s bezmála 53 procenty preferencí.
Erdogan blíže k vítězství? Pro druhé kolo voleb ho podpořil vůdce nacionalistů
V prvním kole 14. května vyhrál Erdogan s 49,5 procenta hlasů a Kiliçdaroglu skončil druhý se 44,9 procenta. Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. Ovšem získal víc hlasů, než mu dávaly průzkumy, z nichž většina předpovídala těsný výsledek či vítězství Kiliçdaroglua.
Očekávalo se totiž, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména vysoká inflace a růst životních nákladů, a také, že mu body ubere podle některých špatně zvládnutá pomoc po únorovém zemětřesení. Prezident ale dokázal neuvěřitelné: vyhrál i ve většině provincií postižených ničivými otřesy.
Turecký prezidentský kandidát Kemal Kilicdaroglu na tiskové konferenci v Ankaře.
Z volebního souboje totiž dokázal udělat zápas o tureckou identitu a bezpečnost země, přičemž jeho vítězství v druhém kole nahrává i vítězství vládní aliance v parlamentních volbách, které se konaly souběžně s prvním kolem těch prezidentských. Mnozí turečtí voliči totiž budou preferovat jednotné a silné vedení země.
Kiliçdarogluovy naděje na vítězství tak závisí na tom, zda se mu podařilo přesvědčit voliče, kteří bez ohledu na 87procentní účast před dvěma týdny zůstali doma. Bylo jich osm milionů.
„Pokud je přesvědčí k hlasování, mohl by to být úplně jiný příběh,“ řekl Serhat Güvenç, profesor istanbulské univerzity, podle listu The Mornig Sun.
Turečtí voliči v zahraničí už začali hlasovat a podle listu Hürriyet jich zřejmě k urnám přijde více než v prvním kole. To je výhoda pro Erdogana.
Turecký Gándhí
Kemal Kiliçdaroglu (74) je lídrem největší opoziční strany, sociálnědemokratické Lidové republikánské strany (CHP), kterou založil v roce 1923 první turecký prezident Mustaf Kemal Atatürk.
Pro skromný, až asketický styl vystupování si vysloužil přezdívku turecký Gándhí či Gándhí Kemal.
Kromě dalších pěti stran opoziční koalice Národní aliance mu vyjádřila podporu i druhá největší opoziční formace, prokurdská Lidová demokratická strana (HDP, která ale šla do parlamentních voleb pod hlavičkou jiné strany kvůli obavám, že ji ústavní soud zakáže.
Před druhým kolem prezidentské volby ho podpořily i dvě menší nacionalistické strany.
Slibuje obnovit svobodu slova i nezávislost státních institucí, včetně centrální banky.
Recep, silný muž
Když se Recep Tayyip Erdogan (69), šéf strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), stal v roce 2003 premiérem, byl považován za islamistického demokrata.
Právě za něj zahájilo Turecko v roce 2005 vstupní rozhovory s EU, které ale zamrzly kvůli Erdoganovu sílícímu autoritářství, omezení svobody slova i represím proti oponentům.
Jeho vláda – už v prezidentském systému – ještě přitvrdila po pokusu části armády o puč v roce 2016, po němž skončily ve vězení desítky tisíc lidí a přes sto tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců či učitelů, přišlo o práci.
Opozice i lidskoprávní organizace zazlívají Erdoganovi, že kritiky odstraňuje právě obviněním z vazeb na PKK či na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož Erdogan dlouhodobě viní ze snahy ho svrhnout. To využil i v kampani.
Volební drama v Turecku: Erdoganův vyzyvatel dotahuje, získal podporu části nacionalistů
