Článek
„Jestli se Washington rozhodne dodat Kyjevu rakety delšího doletu, překročí červenou linii a stane se přímou stranou konfliktu,“ řekla Zacharovová. „V takovém případě budeme nuceni adekvátně reagovat,“ dodala bez upřesnění, jak by ruská reakce měla vypadat.
Dodávky zbraní Ukrajině vedou podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí k prodloužení nepřátelských akcí a dalším obětem z řad civilistů. „Navíc nás to nebezpečně přibližuje k přímému vojenskému střetu mezi Ruskem a NATO,“ dodala.
Rusko znovu ostřeluje Kryvyj Rih
Americké salvové raketomety HIMARS mohou zasáhnout cíl až ve vzdálenosti 500 kilometrů, USA však Ukrajině zatím dodávají jen rakety s dostřelem 80 kilometrů. Kyjev podle médií vyjádřil zájem o munici s dostřelem 300 kilometrů. V porovnání s výzbrojí používanou Ruskem je americký systém výrazně přesnější, což Ukrajinci úspěšně využívají k útokům na ruskou týlovou logistiku.
Rusko dlouhodobě kritizuje Spojené státy a další spojence za jejich dodávky zbraní pro Ukrajinu a dřívější poskytnutí raketometů HIMARS označilo za „krajně negativní“.
Ukrajina Spojené státy dlouhodobě žádá o rakety s delším dostřelem. Podle mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho chystají USA další dodávku vojenské pomoci. Zda se v nich ale nachází také armádní taktické raketové systémy ATACMS s dostřelem 300 km, neuvedl.
USA se navíc dlouhodobě zdráhají Ukrajině poskytnout raketomety s delším dostřelem. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan už v červenci zopakoval, že Bidenova administrativa nemá v plánu Ukrajině ATACMS poskytnout, protože by „mohly zasáhnout Rusko na jeho území, což by vedlo k další eskalaci války“.
Se současnými raketomety se Ukrajinci mohou bránit, nedokážou ale zasáhnout cíle na území Ruska. Rusko přitom cíle na ukrajinském území, které jsou z velké části civilní, zasahuje denně.