Článek
„Informace z této práce nám umožní navrhnout lepší vakcíny a léčbu a také pochopit, zda a jak dlouho jsou lidé chráněni poté, co covid prodělali,“ uvedla vakcinoložka z Oxfordské univerzity Helen McShaneová, která vede tuto studii. Práce podle ní také přispěje k pochopení toho, zda imunitní reakce může člověka ochránit před opětovnou nákazou.
Slovinci se nechávají nakazit koronavirem, aby později mohli cestovat
V první fázi pokusů budou vědci hledat nejnižší možnou dávku koronaviru, která by spustila replikaci viru u nejméně 50 procent testovaných, u kterých by ale byly mírné nebo žádné příznaky nemoci. Druhá fáze, která začne v létě, infikuje jinou skupinu dobrovolníků dávkou o objemu nalezeném během první fáze.
Do první etapy se zapojí 64 dobrovolníků od 18 do 30 let, kteří prodělali covid-19 v posledních třech měsících. Vědci je vystaví nákaze původním kmenem SARS-CoV-2, a nikoliv jedné z mutací. Poté čeká dobrovolníky 17 dní v karanténě, během které budou pod dohledem zdravotníků. Pokud by se u někoho vyskytly symptomy, lékaři jim podají přípravek firmy Regeneron, který by zabránil zhoršení nemoci.
Opakovaná nákaza je častější, než se čekalo
Podobná studie se v Británii uskutečnila již v únoru. Infikováni byli ale lidé, kteří se předtím koronavirem nenakazili. V pondělí zahájený výzkum se zaměřuje na možnost opětovné nákazy, což přispěje podle vědců k hlubšímu pochopení imunitní reakce lidského těla na koronavirus. Vědci v minulosti tento typ studií infikováním dobrovolníků používali pro výzkum a vývoj očkování například proti malárii, chřipce, tyfu nebo choleře, píše Reuters.