Článek
„Je možné, že se nějakou dobročinnou činností zabývají, ale to je jen zástěrka,“ řekl o Člověku v tísni poslanec Adalbi Šchagošev z nejsilnější strany Jednotné Rusko. Zákonodárce pocházející ze severního Kavkazu je členem parlamentní komise vyšetřující vměšování cizích států do vnitřních věcí Ruska, jakož i bezpečnostního a protikorupčního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.
Česká organizace podle něj otevřeně verbovala Rusy a cvičila je, „jak si správně počínat během protestních demonstrací“. „Přímo posílají lidi na protesty a cvičí je jak zde, tak v cizině,“ dodal zákonodárce.
Rusko zařadilo Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací
„Tato organizace se jeví virtuální základnou, virtuálním centrem pro výcvik agentů, o kterých hovoříme a kteří se později stávají vedoucími, kurátory a koordinátory protestních nálad,“ uvedl Šchagošev. „Jednoduše řečeno, šlo o rekrutování demonstrantů,“ dodal.
Dodal, že Člověk v tísni v roce 2004 působil na severním Kavkaze, téhož roku byla odbočka uzavřena, ale o několik let později se do oblasti vrátil. Kromě toho působí v Donbasu na východě Ukrajiny. Při poskytování pomoci podle poslance požaduje od místních lidí vyplnit zvláštní dotazníky, které umožňují odhalit nálady ve společnosti. Poslanec má podezření, že jde o odhalování slabin - nejslabších nitek, za které lze pak tahat.
Ministerstvo zahraničí si kvůli Člověku v tísni předvolalo ruského velvyslance
Šchagošev také TASS řekl, že roční rozpočet organizace dosahuje 80 milionů eur (více než dvě miliardy Kč), přičemž zdrojem je americká vládní agentura USAID a britské ministerstvo pro mezinárodní rozvoj.
Zastání od nevládek
Člověka v tísni se naopak zastalo 18 ruských nevládních organizací a spolků. „V mnoha zemích a v různých letech naši čeští kolegové obětavě pomáhali lidem, kteří potřebovali pomoc, a to i v Rusku. Zařazení této humanitární organizace na seznam ‚nežádoucích‘ je ukázka odpudivé nevděčnosti ruských úřadů,“ uvádí se v prohlášení, zveřejněném na internetové stránce sdružení Memorial.
Spolky se domáhají zrušení sporného rozhodnutí, které označují za „mimosoudní omezení ústavních práv“ bez vznesení jakéhokoliv obvinění, a oficiální omluvy se strany úřadů.
„Ve 20. století právě odstranění všech nezávislých společenských struktur umožnilo masový teror, jehož oběťmi se staly miliony našich spoluobčanů. Nejnovější události ukazují, že úřady v naší zemi si neuvědomují někdejší tragédie, a to je opravdová hrozba pro budoucnost Ruska,“ varují organizace v prohlášení.