Článek
Dravá ryba si to zamířila mezi koupající se lidi. Plavčíci okamžitě vyhlásili poplach a pláž se uzavřela. Není to poprvé, co žralok vyděsil ostrov. Loni v létě se objevil žralok modrý přímo v přístavu Menorky, píše Bild.
Žraloci modří jsou impozantní. Dosahují délky přes tři metry a váhy okolo 200 kilogramů. Vyznačují se působivou velikostí a žravostí a také vysokou obratností ve vodě. Většinou se zdržují v otevřených tropických vodách, ale někdy doplavou až do Středozemního moře. Občas jsou spatřeni poblíž španělských pobřeží. Důvody zatím nejsou zcela jasné, uvádí web televize RTL.
Je spíše noční predátor a jeho nejčastější potravou jsou chobotnice, sépie, olihně, humři, krevety, krabi a ryby žijící v hejnech (např. makrely, sledi, tresky, tuňáci). Je známo 13 případů nevyprovokovaného útoku na člověka, z toho byly čtyři smrtelné.
Nevyprovokované útoky žraloka
Za vyprovokovaný útok se považuje, pokud se člověk žraloka dotkne, zachytí ho sítí či jinak obtěžuje. Je mezi ně možné počítat i nechtěné kontakty, například když surfař o žraloka zavadí svým prknem.
Nevyprovokované útoky jsou zahájeny žralokem. Lze je rozlišit na tři typy. První se nazývá „hit-and-run“ (udeř a uteč). Napadení žraloka většinou nevidí, žralok kousne a pak okamžitě zmizí. Odborníci předpokládají, že v těchto případech si predátor spletl kořist.
Druhým typem je „sneak attack“ (zákeřný útok). Ani v tomto případě oběť žraloka nevidí a většinou utrpí velmi vážná zranění, která mohou končit smrtí. Žralok od začátku považuje člověka za oběť a rovnou na ni útočí jako na potravu. Tyto útoky jsou však velmi vzácné.
Třetím typem útoku je útok „bump-and-bite“ (udeř a kousni). Žralok kolem oběti krouží, a než kousne, tak do ní tělem narazí a teprve pak kousne. Žralok si tak testuje, zda je předmět jeho zájmu vhodnou kořistí. Další kousnutí pak záleží na chování pokousaného, jakékoli panické chování a prudké pohyby žraloka přesvědčí, že jde o kořist, a zpravidla pak následují další kousnutí, která bývají fatální.