Dlouhým covidem trpí 65 milionů lidí

Podle nové přehledové studie v časopise Nature Reviews Microbiology, o níž informuje stanice Bayerischer Rundfunk, provází nejméně deset procent nákaz. To znamená, že jím nyní trpí přibližně 65 milionů lidí na celém světě. Podle studie odborníci zjistili více než 200 příznaků, často s různým stupněm závažnosti.

Příznaky mohou postihnout řadu orgánů: od srdce a plic přes žaludek a střeva až po reprodukční orgány a cévy. Koronaviry mohou napadnout „kritickou infrastrukturu“ v lidském těle a způsobit dlouhodobé poškození. První výsledky výzkumu navíc ukazují, že riziko sekundárního poškození se nesnižuje ani po druhé a třetí infekci.

Většina pacientů s dlouhým covidem se po několika týdnech nebo měsících uzdraví. Carmen Scheibenbogenová, vedoucí Centra pro únavu v berlínské nemocnici Charité, však říká, že z vlastní zkušenosti ví, že řada postižených je někdy tak vážně nemocná, že není schopna pracovat a někdy zůstává upoutána na lůžko. „U některých se dlouhý covid může změnit v trvalé, ještě horší onemocnění: například neuroimunologické onemocnění ME/CFS,“ sdělila.

Podle Scheibenbogenové se jedná o komplexní onemocnění s velice závažnými dopady. Ještě před pandemií covidu jím trpělo mnoho lidí. Spouštěčem tedy může být nejen infekce koronavirem, ale také infekce virem Epsteina-Barrové nebo chřipkovým patogenem.

Sekundární příznaky se mohou objevit po infekci i navzdory očkování proti koronaviru, dokládá studie časopisu Nature. Analýzy však nedospěly k jednoznačnému závěru: jedna nezjistila žádný významný rozdíl ve vývoji dlouhého covidu u očkovaných a neočkovaných, jiné naopak tvrdí, že riziko dlouhého covidu se očkováním snižuje na 15 až 41 procent.

Mia Diekowová z iniciativy Long COVID Germany se před téměř třemi lety nemocí sama nakazila a od té doby se z ní nezotavila. Mluví o neudržitelné situaci.

„Naléhavě potřebujeme lepší struktury péče. Někteří nejsou schopni vstát z lůžka.“ Klinický obraz ME/CFS je znám již dlouho. Nikdy však nebylo dostatečně prozkoumáno.

V mnoha oblastech je tedy výzkum příčin a možností léčby dlouhého covidu stále v plenkách. Imunoložka Scheibenbogenová z Charité požaduje více kapacit schopných stanovit diagnózu a pečovat o pacienty.

„Potřebujeme odborníky, kteří se v klinických obrazech vyznají. A naléhavě terapie i léky, které by mohly nemoc vyléčit,“ dodala.