Článek
Potřebu dlouhodobého závazku vůči Ukrajině avizoval Stoltenberg už před jednáním, ale tyto detaily odhalil až po něm. O tom, jak bude finální podoba reálně vypadat, se ovšem bude jednat až na červencovém summitu ve Washingtonu.
Projedná se tam například, jak konkrétně by se mělo rovnoměrné rozložení zátěže zařídit. V tomto ohledu ovšem generální tajemník uvedl, že se jako spravedlivý osvědčil výpočet na základě hrubého domácího produktu. Ve Washingtonu se pak bude určitě řešit ještě otázka, kterou v pátek Stoltenberg nezodpověděl, a to, jak lze k rovnoměrnému rozložení zátěže přimět státy jako Maďarsko nebo Slovensko, jejichž vlády jsou proti posílání vojenské pomoci.
Dlouhodobý závazek pomoci Ukrajině ze strany NATO může podle Stoltenberga vést k rychlejšímu konci války. „Je to možná paradoxní, ale dlouhodobý závazek zvyšuje pravděpodobnost rychlého konce války,“ řekl Stoltenberg.
Zajištění vytrvalé pomoci Ukrajině označil po jednání za klíčové i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle něj tím však nebude zajištěna jen porážka Ruska a odrazení jej od další agrese. Na výsledek války na Ukrajině totiž čekají další potenciální agresoři, které by ruský triumf mohl povzbudit ke spuštění vlastních invazí.
V Černínském paláci začalo neformální jednání ministrů zahraničí NATO
