Článek
Cílem studie bylo zjistit, co přispívá tomu, že lidé věří dezinformacím týkajícím se koronaviru. Vědci vykonali šetření v pěti různých zemích s přihlédnutím na věk a pohlaví. Studie ukázala, že nejvíce konzistentním ukazatelem pro odolnost vůči fake news je vysoká míra matematické gramotnosti – jinými slovy schopnost „strávit a široce aplikovat kvantitativní údaje“.
Studie se účastnili lidé z Irska, Španělska, Mexika, Spojených států a Spojeného království. Jejich matematická gramotnost se hodnotila na základě několika různých početních a analytických testů. Účastníci průzkumů museli například vyhodnotit několik výroků o covidu-19 a sítí 5G – a to jak pravdivých, tak falešných.
Vědci se pak účastníků ptali, do jaké míry dodržují protiepidemická opatření zavedená v jejich zemi a zda jsou ochotni se nechat proti novému typu koronaviru očkovat v případě, že bude vakcína nasazena.
Most comprehensive cross-cultural study to date. What predicts belief in misinformation? Across all countries, UK, Ireland, US, Spain, & Mexico, two key factors stand out: trust in science and numeracy skills. Higher trust & numeracy associated with reduced susceptibility. 2/n pic.twitter.com/vPqleQGOKn
— Sander van der Linden 😷 (@Sander_vdLinden) October 14, 2020
Nedodržování opatření a dezinformace jsou spojené nádoby
Z šetření vyplynulo, že čím menší byla přiznaná ochota dodržovat opatření, tím větší byla náchylnost věřit takzvaným fake news. Stejná rovnice platila i o názoru na vakcínu.
Někteří vědci si myslí, že jde ochota důvěřovat dezinformacím ruku v ruce s politickými názory. Jiní experti jsou ovšem toho názoru, že záleží především na kritickém myšlení.
„Podle mě záleží na obojím. Byl jsem překvapený, že matematická gramotnost hraje takovou roli, je to jeden z největších ukazatelů,“ vysvětil autor studie, sociální psycholog Sander van der Linden. „Jsem za to zjištění svým způsobem rád, protože nám to dává naději, že existuje řešení,“ myslí si.
Pili čisticí prostředky či kravskou moč. Dezinformace okolo covidu zabíjely stovky lidí
Starší lidé jsou k dezinformacím o covidu méně náchylní
Překvapivým závěrem studie je zjištění, že čím starší respondent byl, tím menší byla náchylnost věřit dezinformacím o koronaviru (jedinou výjimkou byli důchodci z Mexika). To je v rozporu s tím, co ukazovaly předchozí studie týkající se například dezinformací z oblasti politiky.
Podle van der Lindena se jako možné vysvětlení nabízí, že nejrizikovější skupinou pro nemoc covid-19 jsou právě starší lidé.
Výzkum také ukázal, že lidé, kteří dezinformace rádi čtou a sdílí, se cítí být ve společnosti menšinou. Vůči názorům autorit, jako jsou odborníci a politici, jsou imunní.
Pozitivní i bez testu a čipování lidí. Jaké jsou nejrozšířenější dezinformace o covidu?
Podle van der Lindena je evidentní, že je potřeba klást větší důraz na rozvoj kritického myšlení a schopnost orientovat se ve světě digitálních médií.
Overall these findings offer avenues for interventions to cultivate better critical thinking, trust, and digital media literacy skills. Check out our GoViral! intervention with the @cabinetofficeuk @WHO @UN @DCMS https://t.co/Bf5Mk7hSgm #GoViralGame 4/n
— Sander van der Linden 😷 (@Sander_vdLinden) October 14, 2020