Článek
Thajští zemědělci obvinili vládu, že utajovala, že milióny kuřat zahynou kvůli rozšíření ptačí chřipky. Někteří z nich přišli od listopadu o desetitisíce kuřat, jeden údajně o 200 tisíc. Mnohé z nich měly příznaky nemoci, včetně teploty a vnitřního krvácení.
"To je jedna z nejhorších nemocí, kterou jsem viděl," uvedl nejmenovaný farmář. "Šíří se velmi rychle. Jsme šokováni a nevíme, co dělat. Neřekli nám, co je to za nemoc. A zdá se, že se zcela vymkla kontrole."
Thajské ministerstvo zemědělství 16. prosince uvedlo, že nemoc, která postihla stovky kuřecích farem v Thajsku nemá nic společného s ptačí chřipkou, že ji způsobuje bakterie Pastuerella multocida a jde tedy o drůbeží choleru.
Přesto ministerstvo zakázalo lidem vyvážet mrtvá kuřata mimo postižené oblasti. V jedné nařídilo vybití 14 tisíce kuřat a v další dokonce 20 tisíc. Tvrdí, že tvrdých zásahů je třeba, neboť hrozí rozšíření silných průjmů.
Thajští odborníci mlčí
Thajský Národní institut zdraví zvířat si sice vyžádal mrtvé kusy k provedení testů, ale farmářům odmítl sdělit jejich výsledky. Ředitel institutu uvedl: "Ptačí chřipka je citlivé téma, nemám povoleno hovořit o příčině smrti."
Drůbežáři už vyjádřili obavy, že zveřejnění situace by zasáhlo export thajských kuřat. Thajsko je největším exportérem drůbeže v jihovýchodní Asii.
I v Hongkongu se připravují na možný nápor nemoci. V roce 1997 se tam virem H5N1 nakazilo 18 lidí, šest z nich zemřelo.
Ptačí chřipka už postihla Jižní Koreu
Ptačí chřipka se objevila také na několika jihokorejských drůbežích farmách. Ve snaze zabránit šíření tohoto virového onemocnění proto o místní úřady rozhodly, že dají usmrtit 2,5 miliónu kuřat. Podle údajů místních úřadů však v zemi zatím není hlášen žádný přenos na člověka.
Ptačí chřipka letos propukla také v Nizozemsku, Belgii a Německu. Evropská unie proto omezila obchodování s drůbeží z těchto zemí; po zvládnutí epidemie v srpnu zákazy opět uvolnila. V dubnu na ptačí chřipku v Nizozemsku zemřel jeden veterinář.