Hlavní obsah

Další brexit? V Británii debatují o odchodu z Evropského soudu pro lidská práva

Londýn

Zásah Evropského soudu pro lidská práva, který na poslední chvíli zastavil kontroverzní deportace migrantů z Británie do Rwandy, otevřel na ostrovech věčnou otázku: K čemu vlastně štrasburský soud je? Někteří konzervativní poslanci by byli nejradši, kdyby ho vůbec nemuseli poslouchat, připomíná rádio LBC.

Foto: Profimedia.cz

Britský premiér Boris Johnson

Článek

„Stala se z toho fakt právní fraška, protože všechny naše soudy souhlasily s tím, že vláda to (deportovat migranty do Rwandy) může udělat, včetně Nejvyššího soudu. A pak to nakonec zruší soud, který se k tomu vůbec nevyjadřoval, a zasáhl jen na základě toho, co si přečetl,“ protestoval ve vysílání rádia LBC někdejší konzervativní lídr strany Ian Duncan-Smith.

Na jedné z parlamentních whatsappových skupinách zase jeden z konzervativních poslanců napsal: „Je načase, abychom se těchhle bast**dů zbavili. Pro jednou se nebudu omlouvat za vulgarismy.“

První let do Rwandy byl zrušen, Británie však od deportací neustoupí

Evropa

Pozastavení deportací je zatím jen předběžné opatření, dokud ESLP nerozhodne, ale podle některých poslanců by jejich verdikt neměla britská vláda vůbec brát v potaz.

„Máme vlastní listinu práv a svobod, takže bychom neměli neustále odkazovat na soud ve Štrasburku, protože bychom se měli spoléhat na naše vlastní soudy,“ řekl například konzervativní poslanec Guy Opperman.

Úmluva je Churchillovým dědictvím

Britská ministryně vnitra Priti Patelová, která se spornými deportacemi přišla, si za svým zákonem, který pomůže rozbít praktiky pašeráků, stojí.

Vzhledem k tomu, že se deportace vztahuje pouze na muže, dá se předpokládat, že pašeráci začnou převážet do Británie více žen a dětí.

Boris Johnson ustál pokus o odvolání

Zahraniční

Další kontroverzní součástí zákona je navíc ještě skutečnost, že v případě, že ve Rwandě migrant uspěje s žádostí o azyl, musí zůstat ve Rwandě a nemá nárok na přesun do Británie, kam původně uprchl.

Podle kritiků zákona je takový postup nehumánní.

Evropský soud pro lidská práva byl zřízen roku 1959 k projednávání porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Dosud pouze dvě země historicky opustily ESLP, respektive Radu Evropy, která soud zřizuje. Řecko v roce 1967 po vojenském puči a Rusko, které bylo vyloučeno po letošní invazi na Ukrajinu.

Na jejím sepsání se do velké míry podíleli britští právníci a jedním z největších zastánců dokumentu byl Winston Churchill –⁠ ikonický britský premiér, jehož biografii ten současný, Boris Johnson, sepsal.

Moderátor rádia LBC James O'Brien v reakci na hovory posluchačů kritizující existenci štrasburského soudu pustil slavný skeč s hercem Patrickem Stewartem, který si z argumentu „Co pro nás ESLP kdy udělal?“ dělá legraci.

A demonstruje, co všechno za práva soud hájí. Skeč je reakcí na slavnou scénu „Co pro nás Římané kdy udělali?“

V případě, že by se Britové rozhodli členství v Evropském soudu pro lidská práva zrušit, řešili by jednu velmi komplikovanou konkrétní otázku, a to takzvanou Velkopáteční dohodu, která ukončila dlouholetý krvavý konflikt v Severním Irsku.

Tato mírová smlouva totiž přímo závisí na dodržování Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Deportace migrantů do Rwandy mohou začít, rozhodl britský nejvyšší soud

Zahraniční

Výběr článků

Načítám