Článek
Server Politico dlouhodobě sleduje voličské nálady napříč evropskými státy. Ještě v červenci 2021 svítilo v jejich grafu: Emmanuel Macron 25 %, Marine Le Penová 25 %.
Když se do kampaně zapojil krajně pravicový spisovatel Éric Zemmour, část preferencí se Le Penové odlila k němu a mediálním prostorem dominovala témata, která si pro svou kandidaturu vybral: odpor k migraci a muslimům.
Scholz i Macron opět mluvili s Putinem. Válku ukončit nechce

Od chvíle, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu, se vše změnilo. Navzdory tomu, že Macronovy četné diplomatické snahy odradit Putina od agrese nikam nevedly, Francouzi ho vnímají jako aktivního hráče, a to se také do průzkumu promítlo.
Deník Observer to nazval „falklandským efektem“; odkazuje tak na válku v roce 1982 mezi Argentinou a Spojeným královstvím. Vítězství britských sil pomohlo konzervativní premiérce Margaret Thatcherové odrazit se v průzkumech zpět na výsluní a zajistit si v následujících volbách výrazně více křesel ve sněmovně.
Kandidáti na francouzského prezidenta

V současnosti je Macronova popularita zhruba na 30 procentech, zatímco Le Penové na 17. Podle Observeru to je vůbec největší rozdíl mezi prvním a druhým místem v průzkumech od roku 1988, kdy se ve volbách střetli François Mitterrand a Jacques Chirac.
Aktuální volební preference (Zdroj: Politico, poll of polls) |
Emmanuel Macron (Republika v pohybu) - 30 procent |
Marine Le Penová (Národní sdružení) - 17 procent |
Éric Zemmour (Znovudobytí) - 13 procent |
Valérie Pécresseová (Republikáni) - 12 procent |
Jean-Luc Mélenchon (Nepoddaná Francie) - 12 procent |