Článek
Pokud by se k této strategii Česká republika přiklonila, znamenalo by to, že v případě vážného ohrožení světové bezpečnosti či eskalace násilí v krizových oblastech by mohla využít i jiných mechanismů a nemusela čekat na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o použití síly. Tedy tak, jak například proběhl zásah NATO v Kosovu, který OSN posvětila až dodatečně. Podobnou myšlenku počátkem července v Praze nastínil i bývalý ministr zahraničí Spojených států Henry Kissinger.
Svobodovo oznámení přichází v době, kdy je společně s premiérem Vladimírem Špidlou a ministrem obrany Miroslavem Kostelkou na oficiální návštěvě Spojených států a kdy mají za sebou jednání s nejvyššími představiteli. Předseda české vlády byl prezidentem USA Georgem Bushem ujištěn, že americké firmy budou v otázce spolupráce při obnově Iráku s českými dodavateli vážně jednat.
Z washingtonských konzultací podnikatelské části Špidlovy delegace ale podle informací Práva vyplynulo, že je třeba zachovat opatrný optimismus, jelikož pro neamerické firmy je vyhrazeno zhruba 15 procent dodávek. [celá zpráva]
Ministr Svoboda při čtvrtečním projevu na Riceově univerzitě v Houstonu prohlásil, že NATO, byť bude mít již brzy 26 členských států, bude v bezpečnostních záležitostech rozhodovat mnohem rychleji než Organizace spojených národů. Svoboda však zároveň dodal, že tím nechce váhu OSN nijak zlehčovat.
Rada bezpečnosti OSN za dobu svého působení rozhodla o použití síly pouze dvakrát. Poprvé v roce 1950 v případě Korejské války a podruhé v roce 1991, kdy irácký diktátor Saddám Husajn obsadil sousední Kuvajt.
