Hlavní obsah

Čínský tchajkonaut dosáhl vesmíru

PEKING

Čína vyslala do kosmu svého prvního kosmonauta Jang Li-weje (38). Raketa, která odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi ve středu v 9 ráno místního času (3 hodiny SELČ), by měla během 21 hodin 14krát obkroužit Zemi a pak se na ni vrátit. Deset minut po startu raketa Čchang-čen vynesla kosmickou loď Šen-čou-5 na oběžnou dráhu.

Foto: Marek Zugárek

Pohled na město Tišnov z vrchu tišnovské rozhledny na kopci Klucanina (410 m n. m.)

Článek

Asijská velmoc se stala teprve třetí zemí na světě, která do vesmíru vyslala svou vlastní kosmickou loď s lidskou posádkou.

"Svou vlast nezklamu. Všechny úkony budu plnit s naprostou soustředěností. A získám poctu pro lidovou osvobozeneckou armádu a pro čínský lid," prohlásil Jang Li-wej. Totožnost svého prvního tchajkonauta, jak v Číně označují kosmonauty, země do poslední chvíle tajila. Pro vesmírnou misi byl 169 centimetrů vysoký vojenský pilot s hodností podplukovníka vybrán teprve v úterý.

Start před zraky prezidenta a dalších vysokých představitelů země  provázela přísná bezpečnostní opatření, soukromá auta mířící po jediné silnici ke kosmodromu ve Vnitřním Mongolsku byla nemilosrdně vracena zpátky. Na místě bylo rovněž zakázáno používat mobilní telefony. Přístup na kosmodrom měli pouze vybraní čínští novináři. Čínská televize dokonce zrušila přímý přenos, ovšem po úspěšném startu rakety přerušila vysílání a uvedla, že čínský tchajkonaut je ve vesmíru.

Úspěšný start rakety a její navedení na oběžnou dráhu je vrcholem desetiletého úsilí čínského vesmírného programu. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Čang Čchi-jüe je start rakety klíčovým krokem "mírového rozvoje vesmíru".

První čínský kosmonaut

Osmatřicetiletý podplukovník Jang Li-wej ze severovýchodu Číny původně sloužil jako vojenský pilot. Do armády vstoupil v osmnácti letech Stejně jako dalších třináct Číňanů, kteří se připravovali na cestu do vesmíru, patřil k nejzkušenějším pilotům s náletem přes 1000 hodin.

Žije v přísně střeženém pekingském "Hvězdném městečku" spolu se stovkami vědců a inženýrů pracujících na čínském kosmickém programu. Většina čínských tchajkonautů jsou menší muži měřící 170 centimetrů a vážící 65 kilogramů, uvedl počátkem roku Su Šuang-ning, mající na starosti výcvik čínských tchajkonautů.

Čínská kosmická loď Šen-čou je přitom prostornější než ruský Sojuz, na její palubě mohou být až čtyři kosmonauti. Dva z kosmonautů se připravovali v ruském Hvězdném městečku a pak trénovali své kolegy. Čínští tchajkonauti se na svou misi připravovali přes šest let.

Jangův skafandr se skládá ze 14 vrstev a její oblékání s pomocí techniků trvalo 15 minut. Přišel na 12 miliónů amerických dolarů, oznámil velitel kosmického programu Su Šuang-ning.

Velké ambice

Pokud se první let podaří, očekává se prudký rozvoj čínského programu pilotovaných kosmických letů. Čína už v roce 2000 vyhlásila program pilotovaných letů a využití kosmického prostoru pro účely vědy, ekonomiky i bezpečnosti. V nejbližší době by měl podle amerického odborníka na kosmický výzkum Jamese Oberga následovat další a delší pilotovaný let, jehož by se účastnili dva nebo tři tchajkonauti. Během dvou tří let by mohla fungovat ve vesmíru první čínská malá orbitální stanice.

Podle Oberga byl první let naplánován co nejjednodušší: "Nejdůležitější je psychologický aspekt, protože lety do vesmíru jsou nebezpečné a obtížné. Budoucí mise budou ambicióznější."

Britský odborník na ruské a čínské kosmické projekty Philip Clark tvrdí: "Číňané uvedli, že kolem roku 2010 by rádi měli podobnou orbitální stanici, jako byl ruský Mir." Považuje přitom tento program za realistický. Čína rovněž ohlásila, že plánuje vyslat sondy na Měsíc a Mars. "Pilotovanou kosmickou loď však nemíní vyslat na Měsíc před rokem 2020," uvedl Clark s tím, že jde zatím jen o plán.

Čínská kosmická loď

Šen-čou 5 (Nebeská loď 5)  je postavena na stejném základě jako ruský třímístný Sojuz, nicméně oproti svému vzoru doznala rozsáhlých změn. Státní sdělovací prostředky se snaží rozhodně vyvrátit domněnky, že úspěch Číny je založen na zahraničním know-how, a proto Šen-čou popisují jako "samotnou Čínou vytvořenou kosmickou loď". Odborníci se shodují, že nejde o přímou kopii Sojuzu. Podle nich se jím Číňané pouze inspirovali a ruský model přepracovali.

Podobně jako americké kosmické lodě Apollo a ruské Sojuzy Šen-čou váží 8 tun. Střední část o průměru 2, 5 metru, což je o 30 cm více než má Sojuz, je návratová. Šen-čou může přitom být po dobu osmi měsíců využíván i jako malá orbitální stanice. Americký kosmický expert James Oberg říká, že loď je dokonalejší než Sojuz.

Výběr článků

Načítám