Článek
Vojenské cvičení se „bude konat podle plánu severně, jižně a východně od ostrova Tchaj-wan“, napsala armáda ve svém prohlášení. Další podrobnosti zatím nebyly uvedeny.
Podle čínských státních médií bude armáda během manévrů „souběžně hlídkovat a přibližovat se k ostrovu, obkličovat jej tak kolem dokola a vytvářet si zastrašující pozice“. Čínská média rovněž upřesnila, že armáda na manévry nasadila dělostřelectvo (vybavené raketami dlouhého doletu), torpédoborce, raketové čluny, bojové letouny a bombardéry.
Peking podle BBC označuje operaci za „přísné varování“ ostrovní vládě, manévry přímo pojmenoval „Sjednocený ostrý meč“.
Agentura Reuters krok Pekingu dává do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v tomto týdnu. Setkání v Kalifornii bylo první svého druhu na americké půdě.
Peking schůzku opakovaně kritizoval a uvedl, že přijme protiopatření. Varoval, že jeho armáda bude vždy v pohotovosti. Manévry 1,4miliardová země označuje za „nutné na ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Mají také posloužit jako varování tchajwanským separatistům.
Čínský prezident Si-ťin Pching prohlásil, že „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem „musí býti naplněno“.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Čína zvyšuje tlak na Tchaj-wan, vadí jí návštěva prezidentky v USA
