Článek
Server se odvolává na informace, které zveřejnilo islandské zastoupení při světové organizaci. Jde o dokument označený kódem A/77/L.65 a nazvaný „Spolupráce mezi OSN a Radou Evropy“. Hovoří se v něm o „bezprecedentních výzvách“, kterým čelí Evropa „po agresi Ruské federace proti Ukrajině a předtím proti Gruzii“.
Today #UNGA77 adopted resolution on "Cooperation between @UN and the @coe" with 1⃣2⃣2⃣ votes. We thank our co-facilitators @irishmissionun and UN members for their support 🙏 pic.twitter.com/AL1NBpSRin
— Iceland at UN 🇮🇸 (@IcelandUN) April 26, 2023
Zmíněná rezoluce současně vyzývá k nápravě škod způsobených obětem ruské vojenské agrese a k „postavení před soud všech, kdo se provinili porušením norem mezinárodního práva“.
Citovaný server dodává, že pro rezoluci hlasovaly kromě Číny také Kazachstán i další postsovětské republiky s výjimkou Tádžikistánu a Uzbekistánu, jež se hlasování zdržely. Dokument ale podpořily i země, které ruské úřady označují za „přátelské“, konkrétně Indie, Brazílie a Turecko.
Zelenskyj a Si Ťin-pching si konečně zatelefonovali
Vysloveně proti bylo jen pět států – kromě Ruska a Běloruska ještě Demokratická republika Kongo, Nikaragua a Sýrie. Pro rezoluci hlasovalo celkem 122 zemí.
Stálý zástupce Ukrajiny při OSN Serhij Kislica k tomu poznamenal, že ruští diplomaté se ze zmíněné rezoluce pokoušeli odstranit formulaci se slovem „agrese“, avšak neuspěli.
Ruská mise při OSN v oficiálním prohlášení uvedla, že dotyčný odstavec je „extrémně zpolitizovaný“ a že „nemá s otázkami rezoluce nic společného“. Zástupce Ruska při OSN Vasilij Něbenzja obvinil autory textu, že „záměrně mlčí o osm let staré válce Ukrajiny proti obyvatelům Donbasu“ a že OSN „také ignorovala agresi NATO proti bývalé Jugoslávii“.