Článek
Ostrá kritika na adresu Číny v tomto směru se podle něj odrazí v závěrečném prohlášení aliančních států.
„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky, a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ uvedl Stoltenberg.
Je podle něj na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
Čína vojensky pomáhá Rusku stále víc, vyvíjí s ním útočný dron a sdílí satelitní snímky
Stoltenberg dále prohlásil, že si NATO přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun) „v příštím roce“.
„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil Stoltenberg a cestu Ukrajiny do Aliance označil za „nezvratnou“.
„Členství v NATO je v zájmu USA“
V souvislosti s pokračující prezidentskou kampaní ve Spojených státech odpovídal Stoltenberg také na novinářský dotaz, zda podle něj USA zůstanou spojencem NATO i v případě, že v Bílém domě usedne republikán Donald Trump.
Členství v NATO je podle Stoltenberga v bezpečnostním zájmu USA. „Spojené státy jsou samozřejmě velké, čtvrtina světové ekonomiky. Ale s NATO mají polovinu. USA má více než 30 přátel a spojenců. To Rusko ani Čína nemají,“ uvedl generální tajemník a dodal, že podpora NATO má v USA širokou podporu napříč oběma hlavními stranami.
„Hlavní kritika ze strany Trumpa i dalších nebyla proti NATO, ale proti členům Aliance, kteří do něj dost neinvestují. To se změnilo… 23 spojenců (v rámci Aliance) nyní dává alespoň dvě procenta HDP na obranu… to je úplně jiný svět,“ dodal Stoltenberg.