Článek
Ministr vnitra František Bublan popřel, že by Spojené státy požádaly Českou republiku o zřízení zařízení pro vězně zadržované na základně Guantánamo. Ani se na to neptaly, před měsícem se pouze otázaly, zda by v České republice mohli dostat azyl lidé, kteří byli zatčeni, ale neprokázala se u nich vazba na al-Kajdá.
"Ministr Bublan po vyhodnocení všech souvislostí a s přihlédnutí k bezpečnostnímu hledisku odpověděl, že přijetí těchto lidí nepovažuje za vhodné. Tím také celá záležitost skončila," uvádí se v prohlášení ministerstva vnitra.
Síť tajných věznic
Objekty patří do sítě tajných věznic CIA, kterou zřídila před čtyřmi lety v osmi zemích, mezi nimiž je Thajsko, Afghánistán, tábor na základně Guantánamo a objekty hned v několika demokratických zemích ve východní Evropě.
Odvolal se na současné a bývalé americké zpravodajské představitele a "diplomaty ze tří kontinentů". List napsal, že na přání amerických představitelů neuvádí jména východoevropských zemí. Věznice jsou v tajných dokumentech Bílého domu, CIA a ministerstva spravedlnosti označovány jako černá místa. CIA ovšem jejich existenci nepřipouští.
Kdyby CIA systém tajných věznic připustila, mohlo by to znamenat pro americkou vládu právní komplikace - především u zahraničních soudů - a riziko politického odsouzení doma i v zahraničí, řekli listu představitelé obeznámení s programem.
"Otázka zadržování a vyslýchání lidí nebyla nikdy probírána," uvedl zpravodajec, který pracoval v protiteroristickém oddělení CIA a dodal: "Je to proti (naší) kultuře."
V úplné izolaci a ve tmě
Ve věznicích je zadržováno třicet nejvýznamnějších představitelů al-Kajdá. Ti jsou v nejpřísněji střežených objektech, které spravují přímo agenti CIA. Tato zařízení jsou právě ve východní Evropě. Další bylo v Thajsku a na Guantánamu, ty však byly uzavřeny v letech 2003 a 2004. Prakticky nic se neví o tom, kdo je v nich zadržován, jak jsou vězni vyslýcháni, ani o tom, kdo rozhoduje o délce jejich věznění, napsal list.
Lidé jsou v nich drženi v naprosté izolaci od okolního světa v úplné tmě, mnohdy v celách v podzemí. To by v USA nebylo možné. Někteří američtí zpravodajští představitelé systém obhajují s tím, že k úspěšné obraně země je potřeba, aby CIA mohla zadržovat a vyslýchat podezřelé teroristy tak dlouho, jak potřebuje a bez omezení amerického právního systému, napsal The Washington Post.
Slaná díra
Dalších 70 podezřelých je zadržováno ve věznicích, kde nepanuje tak přísný režim, které jsou v Egyptě, v Jordánsku, Maroku, Afghánistánu a dalších zemích. Věznice v Afghánistánu se jmenovala Slaná díra. Nachází se v bývalé cihelně. Byla střežena Afghánci a kamerovým systémem, protože však cesta k objektu nebyla bezpečná, bylo vězení přeloženo na základnu Bagrám. Právě odtamtud v červenci však uprchli čtyři zadržovaní.
Idea zřízení tajných věznic, nespadajících pod legislativu USA vznikla po útocích z 11. září 2001. Domluvily se na tom CIA, ministerstvo spravedlnosti na základě protiteroristických opatření. Šest dnů po útocích prezident Bush schválil nařízení umožňující dopadat, zadržovat a zabíjet členy al-Kajdá. O existenci a umístění tajných věznic ví jen hrstka představitelů v USA a v hostitelské zemi obvykle jen prezident a špičky zpravodajských služeb. S hostitelskými zeměmi CIA uzavřela dohody v roce 2002 a začátkem roku 2003.
V rámci boje CIA s terorismem, se klade důraz na utajení i nejzákladnějších informací o systému před veřejností, zahraničními představiteli i skoro všemi členy Kongresu pověřenými dozorem nad tajnými operacemi CIA.
Část CIA však s černými místy nesouhlasí. "Nejsme věznitelé, naším úkolem je najít Usámu," uvedl pro list jeden z představitelů CIA.