Článek
Jednání o vstup země do Schengenu trvala několik hodin. Po 14. hodině padlo jednomyslné „ano“, na Twitteru o tom informoval chorvatský premiér Andrej Plenkovič a také české předsednictví v Radě EU.
Hrvatska je dobila jednoglasnu podršku Vijeća za unutarnje poslove i pravosuđe - 1. siječnja 2023. postajemo članica #Schengen! U godini isporuke ostvarili smo strateške ciljeve @VladaRH, od kojih će najveću korist imati 🇭🇷 građani i gospodarstvo!
— Andrej Plenković (@AndrejPlenkovic) December 8, 2022
✅ #Eurozone
✅ #Schengen pic.twitter.com/mPCGMpGZ1E
Od 1. ledna 2023 se zruší hraniční kontroly na pozemních a námořních přechodech a od 26. března 2023 se zruší kontroly na letištích.
Ministři vnitra EU se však neshodli na přijetí Rumunska a Bulharska do evropské zóny volného pohybu. Potvrdila to eurokomisařka Ylva Johanssonová, podle níž byl proti vstupu Rumunska do Schengenu jeden členský stát a proti Bulharsku dva. Proti bylo například Rakousko či Nizozemsko, píše server týdeníku Focus.
Rakouský ministr vnitra Gerhard Karneruž již před zahájením jednání prohlásil, že bude proti rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko. Podle něj je špatné rozšiřovat systém, který nefunguje. Narážel na skutečnost, že do Rakouska se valí velké množství migrantů a jsou za to podle něj zodpovědné země na vnějších hranicích EU.
Nizozemsko také projevilo nesouhlas s přijetím Bulharska do Schengenu, například kvůli obavám o právní stát.
Velká úleva pro Čechy
Rozhodnutí přijmout Chorvatsko označil ministr vnitra Vít Rakušan za velkou úlevu pro Čechy. „Samozřejmě pro české občany, pro které je Chorvatsko tou nejoblíbenější letní destinací, to znamená velkou úlevu, znamená to cestování bez pasu, znamená to cestování bez hraničních kontrol,“ řekl novinářům v Bruselu. Nad nepřijetím Rumunska a Bulharska vyjádřil politování.