Vysmívej se Bohu. Charlie Hebdo 10 let po islamistickém masakru zveřejní nejdrsnější karikatury

Zločin spáchali 7. ledna 2015 bratři Saïd a Chérif Kouachiové, kteří se narodili začátkem 80. let minulého století ve Francii alžírským rodičům. Při útoku zastřelili celkem dvanáct lidí a jedenáct dalších zranili, z toho čtyři vážně.

V osudný den, stejně jako každou středu, se členové redakce sešli v deset dopoledne ve své pařížské kanceláři v ulici Nicolas-Appert k pravidelné poradě. Hodinu a půl nato zahájili pachatelé svou vražednou akci, když maskováni a vyzbrojeni automatickými puškami vešli nejprve do nesprávné budovy s číslem 6, kde se nacházel redakční archiv.

Když zjistili svůj omyl, vtrhli do vchodu s číslem 10, kde ve vstupním prostoru zastřelili údržbáře. Poté na schodišti narazili na kreslířku Corinne Reyovou, kterou přinutili, aby je zavedla do prvního patra a zadala kód na pancéřových bezpečnostních dveřích od ústředí redakce.

Jakmile útočníci vstoupili dovnitř, spustili bezuzdnou palbu, při níž provolávali „Alláhu Akbar“ (Bůj je veliký) a „Pomstili jsme proroka!“. Naráželi na opakované zveřejnění karikatur proroka Mohameda v minulosti, kvůli čemuž byla redakce dlouhodobě terčem výhrůžek a jednoho žhářského útoku.

Atentátníci měli spadeno hlavně na šéfa týdeníku Stéphana Charbonniera, který publikoval pod přezdívkou Charb. Ve smršti asi 50 kulek zahynul nejen on a jeho osobní strážce, kterého měl přiděleného od policie, ale ještě osm dalších pracovníků redakce. Kreslířka Reyová, která se schovávala pod stolem, vyvázla bez zranění.

Po bleskové akci, která netrvala ani dvě minuty, vyběhli z budovy a prchali připraveným autem. Na útěku jeden z atentátníků ještě ranou z blízka do hlavy zavraždil policistu, který po předchozí přestřelce zůstal ležet zraněný na chodníku.

Speciální zásahové jednotky o dva dny později oba atentátníky zlikvidovaly při přestřelce u tiskárny nedaleko pařížského letiště.

Po útoku se Charlie Hebdo ocitl v tíživé situaci, týdeník byl po násilné smrti klíčových pracovníků paralyzovaný.

„Museli jsme znovu vybudovat redakci, najít lidi, kteří by byli ochotni se k nám přidat. Někteří zůstali, jiní odešli,“ potvrdil listu Ouest-France dnešní ředitel týdeníku, karikaturista Laurent Sourisseau, známý pod přezdívkou Riss.

Týdeník se podle něj nakonec stabilizoval, aniž by se jakkoli odchýlil od linie drsného humoru, která ve Francii není všem pochuti. Charlie Hebdo se totiž od svých počátků profiluje jako levicový, silně sekularistický a protináboženský týdeník, jehož články a karikatury se vysmívají nejen islámu, ale i katolicismu či judaismu.

Svého zaměření se Charlie Hebdo nehodlá vzdát ani v budoucnu. Právě v souvislosti s desátým výročím atentátu vypsala redakce soutěž pod heslem Rire de Dieu (Vysmívej se Bohu), v níž po celém světě hledá nejlepší, „nejvtipnější a nejdrsnější“ protinábožensky zaměřené karikatury.

Výzvu adresoval týdeník autorům, kteří jsou už „unavení životem ve společnosti ovládané Bohem a náboženstvím“. Přihlásit by se měli lidé, kteří už „nechtějí neustále poslouchat přednášky o domnělém dobru a zlu“ a „mají plné zuby toho, jak náboženství vůdci diktují našim životům“.

Uzávěrka námětů byla v polovině prosince a nejlepší mají být zveřejněny ve vydání Charlie Hebdo, které vyjde tento týden mimořádně v úterý (nikoli ve středu jako obvykle), aby se tak stalo přesně v  den smutného výročí.

„Půjde o dvojčíslo o 32 stranách v nákladu 300 tisíc výtisků. V prodeji bude dva týdny za pět eur (126 Kč),“ prozradil dnešní šéfredaktor týdeníku Gérard Biard, který útok z ledna 2015 přežil díky tomu, že byl v té době na dovolené v Londýně.

Součástí vydání má být i exkluzivní anketa renomovaného sociologického institutu Ifop na téma „Francouzi a právo na karikaturu, rouhání a svobodu projevu“.

S velkým zájmem se očekává titulní stránka, která bývá tradičně obzvlášť výbušná a provokativní. „Nápad už máme, ale bude to překvapení,“ naznačil šéfredaktor Biard. Nepochybně prý bude „v duchu Charlie Hebdo, napadeného ale neposkvrněného“.

Historik pařížské Sorbonny Laurent Bihl jistý posun v poslání karikatury v posledních letech přece jen vidí. Autoři dnes podle něj už nemusí bojovat proti zákazům a náznakům legislativní cenzury, jako tomu bylo v počátcích, ale proti převládající lhostejnosti, řekl podle deníku Le Figaro.

„Strach je zřejmý,“ připustil Bihl v narážce na četnost teroristických útoků, a to nejen ve Francii. Kreslenou satiru považuje za „sociální oko“, které má v životě společnosti konfrontované mnoha výzvami své místo. „Ušlechtilost karikatury spočívá v tom, že přichází nemaskovaná,“ dodal historik.