Článek
„Hranice 63 let je harmonizovaná pro všechny evropské poslance. Ve Francii je momentálně věk pro odchod do důchodu 62 let a Francouzi velmi silně demonstrují proti tomu, aby byl zvýšen na 64. K čemu by se Evropa měla dopracovat, je, že by odchod do důchodu měl být pro všechny občany stejný. Není důvod Čechy penalizovat a nechávat je pracovat do 68 let,“ míní Peksa.
Nová věková hranice pro důchod pro všechny Evropany by se pak měla týkat i europoslanců. „Dávalo by to smysl. Oprávněnou výjimku mají mít profese, jako jsou horníci nebo profese, kde se lidé namáhají,“ dodal europoslanec.
Zvednutí věkové hranice pro europoslance prosazuje i lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Navrhuji to posunout na 67 let pro muže a 65 pro ženy. Aby to reflektovalo situaci v Unii. Už jsem to několikrát otevřel na kontrolním výboru. Hranice 63 let je neadekvátní a musí se zvýšit. Vím, že kolegové argumentovali věkovými hranicemi pro odchod do důchodu v různých státech, ale i tam se to mění,“ řekl Právu.
Bráníme se největší antievropské síle dnešního světa, řekl Zelenskyj v europarlamentu
Je to otázka času
Podobný názor razí také europoslankyně Radka Maxová (ANO). „Co se týká odchodu do důchodu, již probíhají debaty o zvýšení věku ze současných 63 na 65 let. Myslím si, že za napjatých okolností, kdy se ve všech členských státech debatuje o věkové hranici odchodu do důchodu, vzhledem k probíhajícím demografickým změnám je jen otázkou času, kdy se tato realita dotkne také europoslanců,“ řekla Právu s tím, že to pokládá za krok správným směrem.
Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) dokonce ani netušil, že je hranice pro odchod do penze pro europoslance tak nízká. „Počítal jsem s tím, že to je 65 let,“ přiznal Právu. Posunutí tedy podporuje. „Evropa stojí na myšlence solidarity,“ poznamenal.
Členové EP mají nárok na starobní důchod od 63 let. Nárok má každý, kdo byl v europarlamentu alespoň jeden celý rok. Jeho výše tvoří 3,5 procenta platu za každý rok ve funkci a jedna dvanáctina za každý dovršený měsíc. Dohromady však nesmí přesáhnout 70 procent odměny. Náklady na tyto důchody hradí rozpočet Unie.
Nárok na starobní důchod v členské zemi tím však nezaniká a vyplácí se k tomu.