Česko zastavilo misi, která měla ulevit Evropě od syrských migrantů

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v polovině roku tvrdil, že mise by měla proběhnout ještě letos, k tomu však nedošlo a v blízké době ani nedojde. „Žádná cesta dosud neproběhla a vzhledem k poslednímu překotnému vývoji a aktuální situaci v Sýrii je realizace mise aktuálně pozastavena,“ řekla Novinkám mluvčí resortu Hana Malá.

Pro Česko se jednalo spíš o prestižní záležitost - podle údajů ministerstva vnitra u nás žije jen 328 Syřanů s udělenou mezinárodní ochranou. To do Německa jich uteklo okolo milionu a v Rakousku jich žije okolo 100 tisíc. Občanská válka vypukla v Sýrii v roce 2011.

„Na misi se nemusí shodnout všech 27 unijních států, může to být jen skupina zemí. Výsledek ovšem chceme prezentovat celé Evropské unii,“ popisoval v červnu Rakušan. „Česko má dlouhodobě dobré postavení díky tomu, že jsme nikdy neuzavírali konzulární pracoviště v Sýrii, a to ani v těch nejtěžších dobách,“ vysvětloval tehdy ministr.

Bezpečné zóny se měly určovat ve spolupráci se syrskou stranou, tedy Asadovým režimem. Ten však v neděli padl a zemi ovládli rebelové vedení islamisty.

Česko stejně jako Německo a Rakousko zastavilo rozhodování o nových azylech pro Syřany. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner už dokonce oznámil deportační program, kdy se mají syrští uprchlíci vracet domů „řádným způsobem“. Když padl Asadův režim, přestal podle zastánců deportací existovat důvod pro poskytování azylu a Sýrii lze považovat za bezpečnou zemi.

Záleží přitom na členských státech, které země označují jako bezpečné a kam je podle nich možné migranty snadno vracet. „Evropská unie nemá společný seznam bezpečných zemí,“ uvedl mluvčí Evropské komise Stefan de Keersmaecker.

Na dotaz, zda Evropská komise nyní doporučuje Syřany navracet, či nikoliv, však jasnou odpověď nedal. „Situace se rychle mění, je třeba ji sledovat,“ řekl mluvčí.

Rada Evropy, mezinárodní organizace, která není součástí Evropské unie a sdružuje 46 států včetně Česka, vzkázala svým členským státům, aby se „vyvarovaly uspěchaných návratů uprchlíků“. „Žádný jedinec by neměl být posílán do situace, která mu reálně může ublížit,“ uvedl ve středu Michael O’Flaherty, komisař pro lidská práva Rady Evropy.

I kdyby však členské státy rozhodly o návratech Syřanů, celý proces ještě mohou zastavit mezinárodní instituce. Například Soudní dvůr Evropské unie vydal v říjnu stanovisko, které řešilo žádost Moldavana o mezinárodní ochranu v Česku. Jeho žádost Česko zamítlo s tím, že Moldavsko je bezpečnou zemí, podle soudu však nelze zemi označit za bezrizikovou, pokud není bezpečné celé její území. V případě Moldavska je sporný Ruskem podporovaný region Podněstří.

Právě tímto rozhodnutím pak argumentovaly italské soudy, které se zastaly migrantů z Egypta a Bangladéše. Italská vláda je chtěla převážet do Albánie a odtud je pak s největší pravděpodobností vracet zpět do Afriky. To však soudy zakázaly právě s poukazem na nebezpečnost domovských zemí.

Části území Sýrie přitom nyní ovládají Turecko a Izrael a není jasné, kdo bude v zemi vládnout. Například bývalá česká velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi silně zapochybovala, že by se Syřané vraceli. „Z Evropy se určitě nikdo vracet nebude, určitě ne teď. Proč by se vraceli, když nevědí, co se bude dít?“ uvedla Filipi v nedávném rozhovoru pro Novinky.