Článek
ČR loni obsadila 54. místo mezi 133 hodnocenými státy. Letos už byla mezi 146 zeměmi 51. [celá zpráva]
Z hodnocených zemí Evropské unie si polepšily také například Rakousko, Německo, Francie a Slovensko. Situace je naopak horší v Polsku, v Lucembursku a na Kypru.
Vítězí Skandinávie
Letošní zpráva posuzuje korupční prostředí ve 146 zemích, přičemž používá hodnotící škálu s nejlepší hodnotou 10 bodů.
Nejlépe si mezi hodnocenými státy vedlo Finsko, v popředí jsou i další skandinávské země: Norsko, Švédsko, Dánsko a Island nebo Nový Zéland, Švýcarsko a Singapur. Všechny získaly devět bodů.
Jaké je tajemství úspěšného Finska, ptá se DPA. "Naši úředníci jsou prostě čestní," říká šéfka tamní pobočky TI Leila Mustanojaová. "Korupce příliš nebují ani v našich velkých společnostech," dodává.
Recept na zlepšení situace ve střední Evropě vidí jediný - zpřístupnit co nejvíce státních dokumentů, u nichž není "opravdu vážný" důvod je tajit. "Jsme malá země a jednoduše zde mnoho neutajíte," shrnuje Mustanojaová.
Korupce spojená s ropou
O čestnosti Skandinávců svědčí i skutečnost, že v osmičce nejčistších států obsadili hned pět míst. Naopak známku nižší než pět bodů dostalo letos 106 zemí a známku nižší než dvojku sedm zemí, vesměs z rozvojové oblasti - kromě Ázerbájdžánu a Paraguaje.
Předseda TI Peter Eigen, kterého cituje AP, zdůraznil, že podle srovnávacího indexu jsou korupcí nejtíživěji zasaženy především země bohaté na ropu, které v roce 2004 dosáhly "extrémně nízkých hodnot".
V těchto zemích, k nimž patří například i Rusko a Kazachstán, "jsou veřejné zakázky zamořeny příjmy mizejícími v kapsách vedení západních společností, prostředníků a místních představitelů".
Při hodnocení korupčního prostředí v jednotlivých zemích se TI opírá o údaje vypracované asi desítkou nezávislých organizací. Letošní zpráva je postavena na 18 průzkumech vedených od roku 2002. Dokument zahrnuje země, které se objevily nejméně ve třech průzkumech.