Článek
"Využívali jsme dobrého kreditu, který získali čeští vojáci na jihovýchodě Iráku, díky 7. polní nemocnici a péči, kterou dávala iráckým obyvatelům hned po konfliktu, kdy tam nic nefungovalo," uvedl Bahník. Pověst Česka vylepšily také operace iráckých dětí v pražském Motole. "A lidé v okolí Basry to moc dobře vědí," poznamenal Bahník.
Přesto se situace na začátku července, kdy 3. kontingent do Iráku dorazil, zhoršovala. Velení české jednotky proto zpřísnilo ochranu vojáků. "Zvyšovali jsme palební sílu při přesunech mimo naši základnu, aby jsme dostatečným způsobem odstrašovali případného útočníka," uvedl Bahník. Dodal, že naštěstí střílet nemuseli.
Útoky nepřátel se nejčastěji projevovaly podle Bahníka ostřelováním základny raketami čínské provenience z improvizovaných odpalovacích zařízení. "Nikdo ani oni sami nevěděli, kam ta raketa dopadne," uvedl Bahník Většinou ale naštěstí létala přes základnu a vybuchovala až za ní.
Čeští vojenští policisté působí na jihu Iráku od začátku roku a policejnímu řemeslu vyučili dosud 3000 iráckých nováčků. Podle jednoho z instruktorů Miroslava Baloga probíhala komunikace s iráckými policisty výborně hlavně díky překladatelům, kteří v minulosti studovali v Československu.
Martin Vařeka, vojenský duchovní, uvedl, že vojáci tříměsíční pobyt v horku a v zhoršené situaci snášeli velice dobře. "Někdy se jen projevilo, že ti lidé tam žili na takovém větším fotbalovém hřišti, viděli si do kuchyně a neměli žádné soukromí," poznamenal Vařeka.
Pokud to schválí Parlament, měl by poslední kontingent českých vojáků zůstat v Iráku až do února příštího roku a pomoci tu zajišťovat první poválečné volby. Jinak by se měli vrátit již před Silvestrem.