Článek
Jde o sedmé nasazení českých gripenů k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí jsou počtvrté.
Pětice gripenů odletěla do Litvy v úterý dopoledne, zbylý personál odcestoval již minulý týden. Celkem může česká armáda podle schváleného mandátu v Pobaltí nasadit až 95 vojáků.
Ve vzdušném prostoru pobaltských zemí, které nemají vlastní nadzvukové letectvo, budou mít čeští piloti za úkol zasahovat proti letounům nedodržujícím pravidla mezinárodního leteckého provozu.
České gripeny opět zamířily střežit vzdušný prostor nad Pobaltím
Situaci jim tentokrát ztíží napjatá bezpečnostní situace spojená s ruskou agresí na Ukrajině. Spolupracovat budou se španělským letectvem, které bude operovat také ze Šiauliai, a s francouzským letectvem působícím ze základny Ämari v Estonsku.
Česko se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojuje od roku 2009. Třikrát byli čeští stíhači v Pobaltí a třikrát hlídali nebe nad Islandem.
Vždy byly nasazeny stroje JAS-39 Gripen a letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, který doplnili vojáci z dalších útvarů.
Vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska střežili čeští piloti v letech 2009 a 2012, kdy létali také ze základny Šiauliai. Naposledy byli v Pobaltí ve druhé polovině roku 2019, tehdy startovali z Ämari v Estonsku.