Češka píše z Kazachstánu: Obchody vybrakované, lidé platí na sekeru

„Spojení se světem nulový. Jsem na koleji, odkud nesmím ven. Jedinou výjimkou byla návštěva obchodu, který je asi 50 metrů vzdálenej. Do obchodu se může jen s doprovodem a pak hezky zpátky,” píše ve veřejném příspěvku na Facebooku studentka historie.

Obchody jsou podle jejích slov vybrakované. „Posledních pár konzerv a nějaký čokolády. Můžu si to koupit, protože mám cash. Ale cash se v Kazachstánu nenosí. Všichni tu platí kartami nebo místní aplikací Kaspi,“ líčí Češka.

Dále popisuje, jak musí místní musí kupovat zboží na dluh.

„Internet nefunguje už kolikátým dnem, všude je zavřeno, není jak vybrat peníze, ani jak zaplatit. Takže si prodavačka zapisuje, kdo co kupuje a kdo jí to pak později určitě pošle,“ stojí v textu.

Některá společenská témata jsou v zemi tabu.

„Politika tu prostě není téma. Kdykoli jsme se dostali k něčemu, co by souviselo s kazašskou vládou, vždycky mi bylo opatrně řečeno, že je to problém, 'lot of coruption' (hodně korupce, pozn. red.) a šlo se od tématu. Jednou jsem tu dokonce byla napomenutá, ať nemluvim moc nahlas, když jsem se ptala spolužáků na prezidenta,“ píše studentka.

Vzpoura proti vládě má podle ní mezi lidmi podporu, ale ne stoprocentní. Lidé ze studentčina okruhu rozumí důvodům protestů, ale mají výhrady.

„Odmítají vybrakovaný obchody se zbraněmi, střelbu, zničené budovy, vysklené výlohy a mnoho dalšího. Jsou většinou v bezpečí domova, do ulic nevyšli,“ líčí.

Kazachstánská vláda demonstranty označuje ze bandity a teroristy a z nepokojů viní zahraniční elementy i aktivisty.

„Armáda zasahuje proti údajným teroristům. Jop, některý lidi se vyzbrojili a v některých místech se vyloženě bojovalo. Ale naprostá většina lidí v ulicích zbraně neměla. Prostě toho měli dost,“ myslí si Češka.

O její stav se se české úřady zajímají, píše v závěru. Univerzita, ministerstvo zahraničí i velvyslanec na místě ji kontaktovali.

Protesty proti zdvojnásobení cen pohonných hmot a potravin začaly na západě země 2. ledna.

Zpočátku byly pokojné, ale ve středu propuklo násilí v Almaty jen několik hodin poté, co vláda podala demisi a prezident oznámil, že se ceny paliv i základních potravin budou regulovat a vrátí se na úroveň z loňského roku.

Za protesty stojí zhoršující se ekonomická situace obyvatel.

Ti očekávali, že po odchodu prezidenta Nursultana Nazarbajeva v roce 2019 nastanou změny, ale jeho nástupce Kasym-Žomart Tokajev pokračoval v politice autoritářského předchůdce, který byl u moci tři desítky let.

Podle zpráv z neděle už bylo zabito nejméně 164 lidí, včetně dvou dětí.