Článek
Podle Filippiho tvoří objevenou nejdelší jeskyni přes šest kilometrů dlouhý komplex chodeb vytvořených přírodou v solném masivu. Objevený unikátní útvar se bude jmenovat 3N, a to podle své hlavní části - jeskyně Tří naháčů, kterou objevili čeští speleologové při dřívější expedici v roce 1999.
Komplex 3N předstihuje dosud největší solnou jeskyni světa, za níž byla dosud považována izraelská Malham dlouhá 5685 metrů.
Jiří Bruthans, druhý vedoucí expedice, pak pro BBC vysvětlil, jak zvláštní pojmenování "tři naháči" vzniklo: "Když tam kolegové vlezli, byla jeskyně zatopená téměř po strop solankou, která zpevňuje oblečení do takové krusty - nedá se v tom pak chodit. Proto se svlékli a tu jeskyni poprvé prozkoumali nazí, což odnesli obrovskými odřeninami, které se špatně hojily."
Během letošní expedice speleologové nejdříve prozkoumali 540 metrů dosud neznámých částí jeskyně Velký ponor, o které předpokládali, že by mohla být s jeskyní Tří naháčů propojená. Právě tento předpoklad se jim včera potvrdil.
Nyní je na řadě zmapování
Česká expedice nyní svůj objev přesně zaměří a komplex zmapuje. Bude také sbírat vzorky k laboratornímu rozboru. K zápisu objevu do světových tabulek rozhodne komise Mezinárodní speleologické unie na základě předložených podrobných map.
Jeskynní komplex v jižním Íránu na pobřeží Perského zálivu vznikl podle Filippiho působením vody podobně jako v Česku známé vápencové jeskyně. Také v solných jeskyních lze nalézt bizarní útvary ze soli, podobně jako v českých jeskyních krápníky z vápence. Občas se narazí i na solné jezírko, uvedl.
Půl miliardy let stará sůl v íránské jeskyni, která se usazovala na dně jednoho z dávných moří, byla později dalšími povrchovými vrstvami vytlačována na povrch. Podle Bruthanse mohl jeskynní systém vzniknout asi před 130 tisíci lety.
Čeští speleologové jsou v Íránu již posedmé. Poprvé tam jeli ještě jako studenti za památkami a přírodou. Nakonec jim ze všech navštívených míst nejvíc imponovaly solné jeskyně. V roce 1998 na jaře připravili první expedici a od té doby tam jezdí už jen do solného krasu. Účastníci výprav působí v Česku na Univerzitě Karlově a v Íránu spolupracují s univerzitou v Šírázu.
Íránský tisk se podle Bruthanse zajímá především o velikost objevených jeskyní - dosud nejdelší solná jeskyně se totiž nachází v Izraeli.