Článek
Už v červnu 2016 totiž vrcholní představitelé unijních institucí – Evropské komise, Evropské rady a parlamentu EU – zveřejnili stanovisko k tehdy čerstvému rozhodnutí Britů o odchodu, v němž se suše konstatuje, že jakákoli dohoda s Londýnem musí být „vyrovnaná, pokud jde o práva a závazky“. Barvitěji to záhy rozvedla německá kancléřka Angela Merkelová, když řekla, že není možné žádné britské „vyzobávání třešniček“ z dortu, jímž je unijní vnitřní trh.
„Princip férové soutěže je podmínkou pro privilegovaný přístup na vnitřní trh,“ zopakovala tento pátek Britům nynější šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
„Britové chtějí bezcelní přístup na jednotný trh, ale bez podmínek, jimiž je dodržování sociálních, ekologických, pracovních a bezpečnostních standardů (Unie),“ upozornil Clément Beaune, francouzský ministr pro Evropu, a dodal: „To je nepřijatelné.“
Nejen Paříž, ale i kancléřka
Guardian připomněl, že v Londýně se dosud kritika údajné tvrdosti Unie zaměřovala hlavně na Francii, kterou Britové označují za hlavního kazisvěta v otázce brexitu. Až nyní si všimli, že je tu, jak to napsal list The Daily Mail, i paní Ne, tedy kancléřka Merkelová. „Musí být hmatatelný rozdíl mezi členem Unie a nečlenem,“ soudí Merkelová.
V praxi to znamená, že na vnitřní trh může mít plný přístup jen člen EU, který se podrobuje svým závazkům, a z nečlenů pouze ti, kdo takové závazky plní také, i když nemají hlasovací a jiná práva člena Unie. Čili jak to řekla Merkelová, „integrita jednotného trhu musí být zachována“.
Jednat se dá jen o tom, ve kterých oblastech se stát nechce podřizovat Unii, a kde tedy nezíská žádné výhody z unijního trhu.