Článek
Černá Hora disponuje asi 2000 vojáky a má přístup k Jaderskému moři. Další země, které mají přístup k tomuto moři, tedy Albánie, Chorvatsko a Itálie, už v NATO jsou.
Proti členství Černé Hory v NATO se postavilo Rusko, které tuto balkánskou zemi dlouhodobě považuje za oblast svých zájmů. Černá Hora Rusko viní z přípravy zmařeného pokusu o převrat během voleb loni v říjnu. O to se prý Rusko pokusilo, aby zamezilo členství Černé Hory v NATO. Rusko toto obvinění odmítá.
Premiér Černé Hory Duško Marković v pátek zákonodárcům řekl, že členství v NATO bude zárukou bezpečnosti, ekonomického pokroku a regionální stability. „Toto shromáždění má možnost učinit rozhodnutí, které si budou lidé pamatovat, dokud bude existovat Černá Hora,” řekl. „Na tento den se bude vzpomínat jako na jeden z nejpozitivnějších v historii,” dodal.
Na protestu, který se uskutečnil před budovou, kde se hlasovalo, demonstranti skandovali „zrada” a „zloději”. Na jednom z transparentů stálo: „Vrazi z NATO, máte krev na rukou”. S členstvím rovněž nesouhlasí někdejší prezident země Momir Bulatović, který řekl, že ratifikace dokumentu je výsledkem nátlaku a lží.
Lídři opozice slibují, že pokud se dostanou k moci, vyhlásí o členství Černé Hory v NATO referendum. Obyvatelé Černé Hory, kterých je 620 000, jsou rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří v spojenectví s ortodoxními křesťany a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku.
Rusko i proruská opozice v Černé Hoře jako důvod nesouhlasu s členstvím rovněž uvádějí bombardování Jugoslávie v roce 1999.
Černá Hora byla přizvána do NATO v prosinci 2015. Protokol o přistoupení ratifikovali představitelé 27 z 28 členských zemí aliance. Zbývající souhlas musí vydat Španělsko, jehož senátoři o ratifikaci budou hlasovat 17. května. Přistoupení Černé Hory k NATO bude prvním rozšířením Severoatlantické aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.