Článek
"Poprvé po více než sto letech konfliktu bylo dohodnuto komplexní řešení, jež se dotýká nejpalčivějších témat," uvedli architekti dohody v pondělním stanovisku.
"Jde o výchovné opatření. Chceme změnit veřejné mínění, což by mělo změnit i postoj vlády," řekl hlavní strůjce dohody na izraelské straně, exministr spravedlnosti za Stranu práce Josi Bejlin. Narážel tak na fakt, že vláda jeho země se od dokumentu distancovala s tím, že obchází demokratické procedury a diplomatické kontakty na oficiální úrovni.
Průzkum listu Ha"arec ukázal, že ženevskou dohodu schvaluje 31 procent občanů země, zatímco 38 procent je proti ní. "Jsou-li tato čísla přesná, pak jdeme správným směrem," míní Bejlin. "Pokud veřejnost ženevskou dohodu výrazně podporuje, pak bude muset nakonec naslouchat i vláda," řekl vojenskému rozhlasu.
Signatáři schytali nadávky i střelbu
Podpisu dokumentu předcházela řada slovních přestřelek. Už při odjezdu do Evropy čekali jak na izraelskou, tak na palestinskou delegaci demonstranti odmítající dokument coby zradu národních zájmů. Na Bejlina na letišti jeden z odpůrců křičel: "Jsi sám!".
Palestinský tým se při odjezdu z Gazy na letiště v Káhiře stal terčem fyzických výpadů a v neděli byli čtyři jeho členové blízko rozhodnutí do Evropy vůbec nejezdit, neboť se proti podpisu postavilo vedení hnutí Fatah, hrozili jim radikálové a například dům Jásira Abid Rabbu byl minulý týden ostřelován - podle palestinské policie ozbrojenou buňkou Fatahu, v jeho čele stojí palestinský vůdce Jásir Arafat.
Signatáři požadovali Arafatův dopis schvalující jejich postup. Toho se jim však nedostalo - Arafat poskytl podporu pouze verbálně a v tom smyslu, že do Švýcarska jedou coby soukromé osoby.
Palestinci by se vzdali "práva na návrat"
Hlavní výhrada Palestinců míří k tomu bodu dohody, který de facto rezignuje na dosud uplatňovaný nárok Palestinců na návrat, a to i na půdu dnešního Izraele (dohoda počítá s eventuálním návratem pouze na palestinská území). "Postoj Fatahu je jasný a veřejný," řekl Izraelskému rozhlasu vůdce hnutí na západním břehu Husajn aš-Šajch "Tento dokument zrazuje historická práva palestinského lidu, právo na návrat a vrácení Jeruzaléma."
V Izraeli iniciativu odmítá kromě vlády vedené pravicovým Likudem, většiny ve vedení Strany práce také pravice obecně. Ta s nevolí poukazuje na ústupky na izraelské straně - zejména plán rozdělit svrchovanost v Jeruzalémě a návrat prakticky do hranic z jara 1967.
Schůzka premiérů zatím v nedohlednu
Rozruch kolem ženevské iniciativy se časově překrývá s vleklými přípravami na první schůzku předsedy izraelské vlády Ariela Šarona a nového palestinského premiéra Ahmada Kuráji. Ten o víkendu prohlásil, že na summit nedojde, dokud židovský stát neukončí stavbu tzv. bezpečnostního plotu budovaného na západním břehu Jordánu. Již o několik dní dříve ale list Ha"arec citoval palestinské zdroje, podle nichž Kurája schůzku odkládá, dokud nebude podepsán ženevský plán, a to s cílem vyvolat další tlak na Izrael.
V rozhovoru pro list The Jerusalem Post to ale ve čtvrtek odmítl izraelský ministr zahraničí Silvan Šalom. "Není mezi tím žádná spojitost," tvrdil.