Článek
Zima na americkém severu zvýšila poptávku po tamní ropě, a tak i když jsou ceny nízké, mají tamní těžaři aspoň komu prodávat. Bouře v Iráku a chaos v Libyi ztížily či srazily vývoz ropy z těchto zemí, takže denní dodávky na trh klesly až o 855 tisíc barelů.
Také rostoucí poptávka v Brazílii vyvolaná suchem ovlivnila světové ceny. Jejich pokles se proto nejen zastavil, ale platby za barel od února opět stouply. Nyní kolísají pod hranicí 60 dolarů, konflikt v Jemenu je však může opět hnát nahoru.
USA a Evropa se oddělují
Americká banka Goldman Sachs se už omlouvala za své příliš pesimistické odhady, že cena zůstane po dvě čtvrtletí na 40 dolarech za barel. Experti se ale obávají, že je to jen dočasná úleva a že vše se může pro těžaře záhy opět zhoršit, zvláště v USA.
V minulých letech byly ceny ropy Brent, s níž se obchoduje v Londýně, a americké WTI více méně stejné. Od počátku tohoto roku se však rozdíl mezi nimi výrazně zvětšil.
Výsledkem je, že cena Brentu se od konce ledna vyšplhala na 58 dolarů, zatímco WTI stojí jen padesátku. Mezi oběma cenami byl vždy jistý rozdíl, a to po dlouhou dobu ve prospěch WTI. Až loni začal být dražší Brent, cenový rozdíl však nikdy nebyl tak výrazný jako nyní.
Na ilustračním snímku rafinerie ropy
Výsledkem je ropné „rozdělení světa“. V Evropě ceny paliv viditelně rostou. Těšit to může zejména ropné šejky a Rusko, pro které je 58 dolarů přece jen udržitelnější cena než 45 dolarů, které se platily za barel letos v lednu. Za Brent se tedy nyní platí o čtvrtinu více.
Američtí těžaři jsou na tom hůře, i když jim pomohlo jak drsné počasí podněcující poptávku, tak stát. Jeho ropné rezervoáry přijímají až osminu denní produkce, která tak opouští trh.
Sklady nejsou nafukovací
Od loňska se množství uskladněné ropy zvýšilo o čtvrtinu, ze 360 na více než 450 miliónů barelů. Ceny byly donedávna jen asi o desetinu vyšší a oscilovaly kolem 47 dolarů za barel WTI.
Až nynější obavy ze zablokování dopravy ropy okolo pobřeží Jemenu je zvedly o další desetinu. Těžaři v USA totiž udrželi dosavadní produkci, jež činí asi devět miliónů barelů denně, i přesto, že výrazně klesl počet provozovaných zařízení na těžbu ropy z břidlic, a to skoro o pět set.
Skladovací kapacity ale nejsou nekonečné, jak připomněla Americká agentura pro energetiku. Podle ní činí 521 miliónů barelů. Čím méně bude místa v úložištích ropy, tím více porostou ceny skladování, a tím i tlak na „puštění“ ropy na trh.
„Jakmile budou rezervoáry v USA plné, začne cena WTI opět padat. Toto vědomí vedlo k tomu, že ceny v USA rostly méně. Naproti tomu poptávka po Brentu je stabilní, takže i cena zůstane nadále stabilní,“ řekl listu Die Welt Gregor Elze z firmy Defensive Capital.
I pod 30 dolarů?
Američtí producenti doufají, že záhy přijdou nové šance. Nejen kvůli Jemenu, ale hlavně proto, že po odstávkách a opravách rafinérií opět vzroste jejich poptávka. To však bude až v létě.
A tak energetický analytik banky Citigroup Eric Lee podle webu televize CNBC varoval: „Někdy v příštím měsíci či dvou bychom se mohli dotknout překvapivě nízké ceny.“ Nebojí se mluvit o poklesu nejen na 40 dolarů za barel WTI, ale i pod 30 dolarů.
Generální tajemník ropného kartelu OPEC Abdalla Salem el-Badri sice počátkem března řekl, že už koncem roku by se cena ropy mohla stabilizovat. Slovo však bude mít i Asie.
Japonsko může začít reaktivovat jaderné reaktory a další země regionu budou pokračovat v přechodu na plyn. Ten se letos může stát druhou nejprodávanější komoditou po ropě a předstihnout železo.
S cenou může zahýbat i Írán
Sílí i obavy z Íránu. Pokud se dohodne se Západem na jaderném programu a na ukončení sankcí, mohl by Teherán vrhnout ze skladů na už tak přesycený trh až 30 miliónů barelů ropy. To vše by mohlo podnítit další cenové výkyvy ropy směrem dolů.
Gregor Elze proto soudí, že cena ropy může klesat, dokud se těžba z amerických břidlic nesníží tak, aby ropná nabídka a poptávka byly vyrovnané. „To může trvat ještě rok či dva,“ domnívá se.
