Článek
Středopravá Křesťanskodemokratická unie (CDU) se tehdy v předvolebních průzkumech pohybovala pod 30 procenty a vzrušené hádky o nástupnictví ve straně nakonec vyvrcholily tím, že Annegret Krampová-Karrenbauerová (58), považovaná za logickou následovatelku Merkelové jak premiérky, tak předsedkyně CDU, se raději rozhodla z pozice stranického lídra odstoupit.
Tři do mariáše
Plán, pečlivě připravený kancléřkou, se tak rázem zhroutil jako domeček z karet. Kartami však úplně zamíchala pandemie covidu-19, která postavila Merkelovou znovu doprostřed dění. Počáteční kroky držely počet úmrtí na nízkých číslech a vláda navíc nalila do kompenzačních opatření velký balík peněz. U voličů bodoval i klid a rozvaha kancléřky.
Žádný div, že jak se vyjádřil ministr zdravotnictví Jens Spahn (40), němečtí voliči ani nezaznamenali, že se Merkelová vlastně chystá odejít. Nicméně události očekávané letos a vrcholící parlamentními volbami v září připomenou Němcům, že éra Merkelové brzy skončí. První bude volba nového šéfa CDU na stranickém sjezdu prostřednictvím internetu zítra. Tři muži ji chápou jako nezbytný krok k pozici spolkového kancléře.
Bude to ještě strašně dlouhé a bolestné. Německo chce tvrdý lockdown až do Velikonoc
Debaty před stranickým hlasováním byly plné frází a všichni tři korunní princové se obávají, že příliš energický boj uvnitř strany ji může pár měsíců před začátkem kampaně před parlamentními volbami nesmiřitelně rozdělit. Žádnému ze tří kandidátů se nepodařilo strefit se do představ členů a podporovatelů CDU.
Pravidelně se opakující výbuchy Friedricha Merze (65), zastánce konzervativní renesance, nejenže vytáčejí konzervativce ve straně, ale dělají vrásky na čele umírněným členům, kteří dobře vědí, že volby do Spolkového sněmu tradičně vždy vyhrává politický střed.
Armin Laschet (59), nemastný neslaný, ale rýnsky bodrý šéf Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější spolkové země, sice nemá problémy se středovým pojetím politiky prosazovaným Merkelovou, ale jeho preference se prudce propadly.
Norberta Röttgena (55), odborníka na zahraniční politiku, kterého kdysi kancléřka vyhodila, zpočátku všichni odepisovali. I když ho živá a obratná kampaň zaměřená na ženy a mladé vrátila zpět do klání o předsednický post, nadále zůstává outsiderem. Bude se nakonec smát čtvrtý vzadu – Söder?
Norbert Röttgen, Armin Laschet a Fridrich Merz při televizní diskusi v Berlíně.
Někteří významní straníci brblají, že Spahn, který nesnadné úkoly, snad s výjimkou zajištění dostatku vakcíny, s přehledem zvládá, má větší předpoklad vést CDU než Laschet, jemuž ale ministr už přislíbil loajalitu. Další se toužebně dívají do Bavorska, kde si vede velmi dobře Markus Söder (54), charismatický premiér a předseda tamější sesterské Křesťanskosociální unie (CSU).
Očkování zrychlíme, slibuje Merkelová
Za normální situace by si nejpozději na jaře obě partaje zvolily společného kandidáta na kancléře. Řetězec situací kolem pandemie, v něm Söder vystupoval energicky a zároveň sebejistě, z něj vytvořil jednoho z vůbec nejoblíbenějších německých politiků. Sám ale opakovaně zpochybňuje, že by někdy chtěl usednout do křesla spolkového kancléře.
A tak CDU nadále čelí nemalým starostem. Ze tří nejoblíbenějších německých konzervativních politiků Merkelová odchází, Spahn rozvážně počítá, aby se nepřepočítal, a Söder prohlašuje, že nemá žádné další vyšší cíle. Teprve daleko za nimi se, pokud jde o oblibu mezi voliči, poněkud nedůstojně krčí tři muži, kteří by chtěli řídit CDU a zaujmout místo po Merkelové. Jestli Spahn a Söder skutečně udrží své ambice na uzdě, ukáže až čas.