Bývalý jugoslávský prezident Milošević zemřel

"Milošević byl nalezen bez života na lůžku ve své cele v zadržovacím  zařízení OSN. Stráž okamžitě upozornila velitele a lékaře. Ten později  potvrdil, že Slobodan Milošević je mrtev," uvádí se v prohlášení ICTY. Nalezen byl ráno. Na místo byla povolána nizozemská policie a také úřední ohledávač. Zdravotní služba ve věznici v Scheveningenu konstatovala, že zemřel před několika hodinami. Zatím však neuvedla příčinu smrti, Milošević byl nemocen, měl problémy s vysokým tlakem.

"Nezničí mě a nezlomí mě." Tak údajně zněla poslední slova zesnulého jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče. Čtyřiašedesátiletý Milošević čelil před ICTY obviněním z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy, kterých se údajně dopustil, či se na nich podílel v době válek po rozpadu Jugoslávie. Obvinění se konkrétně  vztahovala na válečné operace, které Srbsko vedlo v letech 1991 až 1995 proti Chorvatsku a  Bosně a v letech 1998 až 1999 v jihosrbské provincii Kosovu.

Bývalý prezident někdejšího Sovětského svazu Michail Gorbačov soudí, že činnost haagského tribunálu, pokud jde o Slobodana Miloševiče, neodpovídá úrovni této soudní instituce. V rozhovoru pro agenturu ITAR-TASS označil postup soudu, který nedovolil Miloševičovi odjet léčit se do Ruska, jež mu slibovalo vyléčení, za "neetický a dokonce nelidský".

Bývalý sovětský předák připomněl, že Miloševičovi nebyla dokázána vina. "Verdikt o jeho vině nebyl vynesen, je tady presumpce neviny," zdůraznil.

Hlavní žalobkyně ICTY Carla Del Ponteová vyslovila politování, že smrt Miloševiče, který zemřel nedlouho před koncem procesu, znemožní dát v tomto případě průchod spravedlnosti. Dodala ale, že válečné zločiny, kvůli kterým byl bývalý jugoslávský prezident souzen, nemohou zůstat nepotrestány, a ti, kdo jsou z nich obviněni a jsou stále na svobodě, musejí být předvedeni před porotu.

USA v souvislosti se smrtí Slobodana Miloševiče vyjádřily podporu haagskému tribunálu a jeho práci."Milošević byl klíčovou postavou, která nese odpovědnost za násilné rozbití Jugoslávie v 90. letech, i za dvě strašné války, které vypukly v Bosně a Hercegovině a v Kosovu," uvádí se v prohlášení amerického ministerstva zahraničí. "Miloševičova vláda dávno skončila a USA podporuje srbský lid v jeho úsilí o budoucnost v míru, prosperitě a větší integrace do euroatlantických struktur."

Miloševič se prý obával, že je v zadržovací cele haagské věznice Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)  tráven, řekl to jeden z právníků Miloševiče Zdenko Tomanović. Rozhlasové stanici B-92 konkrétně řekl: "V sobotu jsem podal oficiální žádost tribunálu, aby se pitva uskutečnila v Moskvě." Důvodem prý byla Miloševičova páteční slova o tom, že se domnívá, že je otravován.

Tribunál se k přímé žádosti o provedení pitvy v Moskvě  nevyjádřil. Povolil však, aby se pitvy, která začne podle mluvčího tribunálu v neděli, zúčastnil jeden srbský patolog.

Bratr Slobodana Miloševiče Borislav, který býval velvyslancem v Rusku, v Moskvě prohlásil, že ICTY má "plnou odpovědnost" za smrt jeho bratra. Minulý měsíc mu totiž neumožnil léčení v Rusku, které bývalému státníkovi bylo nabízeno. Milošević si po celou dobu věznění stěžoval na vysoký krevní tlak a na problémy se srdcem a jeho potíže potvrdili i lékaři. Uvedl také, že Miloševičova rodina nevěří, že pitva zesnulého bude nestranná.

Právník zemřelého Steven Kay řekl, že jeho klient by nespáchal sebevraždu, protože chtěl znát výsledek procesu. Uvedl, že s ním mluvil o sebevraždě. Bývalý jugoslávský prezident mu ale před pár týdny řekl, že by přece nebojoval tak dlouho před soudem, kdyby se chtěl zabít. Oba jeho rodiče však sebevraždu spáchali.

Srbský ministr zahraničí Vuk Drašković jeho smrt nekomentoval: "Mám pro to osobní důvody.  Milošević zorganizoval vraždy mnoha členů mé strany, mé rodiny, nařídil,  aby se usilovalo o můj život. Co k tomu tedy mohu říci?" Litoval jen, že nebyl souzen v Bělehradu.

Kontroverzního komunistického politika Slobodana Miloševiče, který se narodil 20. srpna 1941 v Požarevaci, vynesla vlna srbského nacionalismu koncem 80. let. V dubnu 1987 v albánském Kosovu uprostřed rozlíceného davu místních Srbů a Černohorců řekl: "Nikdo nemá právo bít tento (srbský) národ!"  V květnu 1986 se stal šéfem srbských komunistů a v prosinci 1987 převzal moc v Srbsku. V roce 1991 se stal srbským prezidentem.

V devadesátých letech reagoval silou na postupný rozpad Jugoslávie, když se z federace postupně chtěly oddělit jednotlivé republiky. Zatímco osamostatnění Slovinska proběhlo celkem v klidu, odtržení Chorvatska stálo na počátku bojů, které se odehrávaly především v Bosně a v Hercegovině a Srbové při nich stejně jako Chorvaté prováděli etnické čistky. Srbské polovojenské jednotky byly podle žaloby řízeny přímo Miloševičem.

Garantem mírových daytonských dohod, které ukončily válku z let 1991 - 1995 se však stal právě Slobodan Milošević. V Jugoslávii, jejímž prezidentem byl od léta 1997 do října 2001 a která byla v mezinárodní izolaci, proti němu vzrůstal odpor. Opozice na přelomu 1996 a 1997 proti režimu demonstrovala kvůli zmanipulovaným volbám. Milošević však nepadl.

Srbský režim v letech 1998 až 1999 zahájil etnické čistky v Kosovu, kde tamní Albánci požadovaly samostatnost. Kvůli nim zahájilo v roce 1999 NATO několikatýdenní bombardování Jugoslávie vedené Slobodanem Miloševičem.

Svržen byl v listopadu 2000. V dubnu 2001 byl uvězněn v Bělehradě  a v červnu 2001 se vydal haagskému tribunálu. Všechna obvinění odmítal. Před ICTY se jako bývalý právník hájil sám,  proces se ale neúměrně protahoval i kvůli vážným zdravotním problémům obviněného.