Hlavní obsah

Bush v Pobaltí přiznal spoluodpovědnost USA za Jaltu

RIGA

Americký prezident George W. Bush v sobotním projevu v lotyšské Rize poprvé přiznal, že za rozdělení Evropy po druhé světové válce nesou část odpovědnosti také Spojené státy. "Dohody z Jalty byly pokračováním nedobré tradice dohody z Mnichova a paktu Molotov-Ribentrop," uvedl Bush v projevu, který přednesl na závěr své návštěvy v Lotyšsku.

Článek

Setkáním s prezidenty tří pobaltských zemí, společnou tiskovou konferencí a projevem v Rize Bush naplnil program první etapy svého evropského turné a odletěl do Nizozemska, které je jeho druhou zastávkou. Ačkoli hlavním cílem turné je pondělní oslava 60. výročí konce druhé světové války v Moskvě, zastávkou v Pobaltí chtěl šéf Bílého domu podle obecného názoru vyjádřit jednoznačnou podporu novým spojencům USA vzešlým z republik bývalého Sovětského svazu.

Bush v projevu poznamenal, že dohody uzavřené v Jaltě, které podepsali britský premiér Winston Churchill, americký prezident Franklin Roosevelt a sovětský vůdce Josif Stalin, rovněž posloužili k rozdělení světa mezi potenciálními vítězi druhé světové války. V této souvislosti také řekl, že poválečné sovětské "zajetí" střední a východní Evropy je "jedním z největších bezpráví v dějinách". Den vítězství podle něj sice znamenal "konec fašismu, ale ne i útlaku". Pro pobaltské státy se konec druhé světové války změnil "v sovětskou okupaci".

Ještě před tímto projevem se nejvyšší představitel USA sešel s prezidenty Lotyšska, Estonska a Litvy. Poté se všichni společně zúčastnili tiskové konference, na níž Bush kritizoval režim v Bělorusku a vyzval k uspořádání svobodných voleb v této zemi.

"(Běloruský lid) musí dostat příležitost ke svobodnému vyjádření ve svobodných, otevřených a poctivých volbách," řekl na adresu běloruského prezidenta Alexandera Lukašenka, který vládne již 11 let své zemi autoritářským způsobem. V Bělorusku se mají konat příští rok prezidentské volby.

Tři pobaltské státy, Lotyšsko, Litvu a Estonsko, označil za dobré příklady zemí, které demokracii přijaly. "Jsou to mírové a prosperující národy, které jsou Rusku dobrými sousedy a jsou dobrými sousedy sobě navzájem," konstatoval.

Zároveň ale mladé pobaltské demokracie nabádal, aby respektovaly práva národnostních menšin. Po rozpadu Sovětského svazu zůstaly v Pobaltí početné ruské menšiny, které si stěžují na nerespektování svých práv.

Litevský prezident Valdas Adamkus za své kolegy řekl, že Bushe ujistili podporou pobaltských států zápasu za svobodu. Dodal, že pobaltské státy poskytnou u jiných národů "trochu kyslíku opozici, která usiluje o stejná práva, kterým se nyní těšíme my".

Bush dal najevo, že chápe pocit nevraživosti vůči Rusku, který panuje v Pobaltí. "Řekl jsem to Putinovi, ale myslím si, že nepotřebuje mě, abych mu to říkal. Plně chápe, že existuje hodně frustrace a hněvu kvůli tomu, co se tu odehrálo. Doufám jen, že bude schopen překročit tuto fázi minulosti," poznamenal.

V závěrečném projevu před odletem do Nizozemska také vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby pokračoval v demokratických reformách.

Bushovu návštěvu v Lotyšsku provázela silná bezpečnostní opatření. Vzdušný prostor nad lotyšskou metropolí chránily americké vojenské letouny. Lotyšská policie zadržela v Rize třicet mladých proruských aktivistů, kteří chtěli proniknout do bezpečnostní zóny v centru Rigy.

Související témata:

Související články

Bush jede do Evropy na oslavy konce války

Americký prezident George W. Bush v pátek zahajuje v Rize pracovní návštěvu Evropy. Zúčastní se oslav 60. výročí konce 2. světové války, podle amerického tisku...

Výběr článků

Načítám